Výstava: Česká reformace v evropském kontextu

F V exilu a v pronásledování (1650–1781)

F 1 Exulanti a emigranti

1. Jan Amos Komenský, nejznámější z českých exulantů – poslední biskup Jednoty bratrské a „učitel národů“
– Komenského autograf asi rok před jeho smrtí
– Komenského heslo

Jan Amos Komenský

2. Kšaft Umírající Matky Jednoty bratrské z roku 1650 – závěrečné slovo Komenského nad Jednotou i odkaz budoucím pokolením

Kšaft Umírající Matky Jednoty bratrské z roku 1650

3. Titulní strana prvního vydání Komenského spisu „Předchůdce vševědy“ z roku 1637

Předchůdce vševědy

4. Mapa Moravy, dílo J. A. Komenského

Mapa Moravy Jana Amose Komenského

5. Pavel Stránský, autor knihy O státě českém (Respublica bojema), kde jako exulant velmi seriózně informoval evropskou veřejnost o vlastivědě i dějinách své země

Pavel Stránský

6. Autoportrét Jana Kupeckého, bratrského exulanta, který pro víru odmítl kariéru dvorního malíře rakouského císaře

Autoportrét Jana Kupeckého

F 2 Služba exilu domovu

1. V místě posledního útočiště – Amsterodamu – poskytl J. A. Komenský skryté církvi pomoc mj. v podobě kancionálu a Manuálníku, neboli Jádra Biblí svaté.

Kancionál a Manuálník, neboli Jádra Biblí svaté

2. Vítanou a hojně užívanou knihou byl také kancionál luterského kněze Jiřího Třanovského, žijícího nakonec na Slovensku, s titulem „Cithara sanctorum“.
– Ex libris Třanovského

kancionál luterského kněze Jiřího Třanovského

3. Velikou a záslužnou činnost vykonal v Žitavě Václav Kleych, emigrant z východních Čech. Knihy pro skrytou církev nejen vydával – například Nový zákon, ale i rozvážel, ač to bylo velmi nebezpečné.
– Tiskařská značka Václava Kleycha

Knihy vydané Václavem Kleychem

4. Roku 1727 byla v odlišnosti, ale i ve vědomé kontinuitě obnovena v Ochranově (Herrnhutu) Jednota bratrská, známa též jako Moravská církev.
– S německými exulanty ji obnovil hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf. Na Moravana Davida Nitschmanna a Zinzendorfa bylo také přeneseno svěcení původní Jednoty.
– Téměř vzápětí po svém obnovení začala Jednota sloužit širokému okruhu věřících svými Hesly.
– „Česká kaple“ v Gerlachsheimu z roku 1733, kde se shromažďovali emigranti z Čech

Obnovená Jednota bratrská v Herrnhutu

5. V Berlíně v Rixdorfu (Neukölln) vznikl samostatný český sbor Jednoty bratrské, jehož některé památky se zachovaly dodnes.
– Kancionál Theofila Elsnera, ale i jiné knihy, tištěné v Berlíně, sloužily skryté církvi až do tolerančního patentu.
– Hřbitovní kostelík na střelínském předměstí sloužil českým emigrantům.
V původně rakouském Slezsku a Kladsku, které pruský král získal v sedmileté válce a umožnil tam českým emigrantům usídlení, vznikala i další střediska. Významnou úlohu hrál také již dříve „chrám milosti“ v Těšíně.

český sbor Jednoty bratrské v Berlíně

6. Na jihu Slovenska byla ve stálém styku s domovem řada míst, luterských i reformovaných. Do reformované Réci si došli evangelíci i pro text tolerančního patentu.

Evangelíci na jihu Slovenska

F 3 Skrytá církev české reformace doma

1. Habsburští králové v pobělohorské době prosazovali tvrdě ideový monopol. Zejména Karel VI. Habsburský vydal v roce 1725 přísné zákony o brutálním likvidačním pronásledování nekatolíků.
– Úřední osoby musely povinně přísahat, že budou pronásledovat nekatolíky.

Habsburští králové v pobělohorské době

2. Jezuitský řád působil velmi aktivně ve stejném duchu. Nejznámějším „misionářem“ byl P. Antonín Koniáš.
– Na pomoc svým spolupracovníkům vydal „Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající“ z roku 1729, kde určuje k likvidaci i velkou část české literární tvorby 15.–17. století včetně Bible kralické.

Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající

3. Tvrdé násilí sjednotilo evangelíky různých vyznání ve vnitřně jednotnou skrytou církev české reformace. Vytvářela se navzájem propojená domácí společenství, která se scházela porůznu, například i v těsných komorách.
– Za knihy odebrané „misionáři“ nebylo vždy snadné získat náhradu, knihy proto často zkušení písaři opisovali, například i v této dodnes zachované stodole.

Opisování knih

4. Skrytá církev vytvořila záhy velmi hustou síť spojení – stav 1730

Hustá síť spojení skryté církve v roce 1730

5. Časem docházelo k tvrdým zásahům a síť se trhala – stav 1760

Stav protrhané sítě v roce 1760

6. Rok před tolerancí už zbyly z původní sítě až na jedinou cestu jen zbytky – stav 1780

Zbytky sítě v roce 1780 před tolerancí