1. Toleranční patent byl sdělen zemským úřadům písemně.
– Byl však vzápětí také vydán tiskem.

2. Johann Lederwasch na obrazu nazvaném „Zvěstování tolerance“ vyjádřil touhu překračující soudobou skutečnost. Josef II. dle něho zve k Ježíši Kristu všechny, kdo náleží Bohu, i husitu nebo člena Ochranovské jednoty bratrské, ale dokonce i Žida a Turka.

3. Zbytky propojení skryté církve stačily alespoň na to, aby se veřejnosti utajená zpráva o existenci tolerančního patentu dostala z Brněnska (kde toleranční patent dostali jako odpověď na své žádosti) dále do Čech.

4. První písemné přihlášky vyjadřovaly různým způsobem návaznost na českou reformaci.
– Někdy to lidé dotvrzovali i knihami či titulními listy knih; v tomto případě šlo o kancionál z roku 1615.
– V některých přihláškách se ozvaly i požadavky – zde vybídka k zveřejnění tolerančního patentu.

5. Následovaly tzv. slavnostní přihlášky, kdy byli všichni vyslýcháni jednotlivě o důvodech svého rozhodnutí.
– Při přihláškách byl přítomen zkušený kněz, tzv. duchovenský komisař, který o nich podával zprávu biskupovi.

6. Teprve potom byly pořizovány úřední seznamy a statistiky.

1. Toleranční sbory vznikly ne všude tam, kde žila skrytá církev, ale jenom tam, kde se o tolerančním patentu mohla dovědět během roku 1782; pak už hromadné přihlášky nebyly povoleny. Jednotná církev byla uměle rozdělena na luterskou a reformovanou, protože všechny, kteří výslovně neuvedli helvetskou konfesi, zapsaly úřady za luterány.

2. Domácnosti členů tolerančních církví zdobily také oblíbené podmalby na skle, měly však vždy biblické náměty, vztahovaly se k večeři Páně pod obojí a znázorňovaly někdy i toleranční modlitebny.

3. Dodnes zachovaná – památkově chráněná dřevěná modlitebna v Hrubé (Velké) Lhotě na Valašsku je názorným dokladem tolerančních omezení: modlitebna musela být zcela nenápadná a nesměla v ničem připomínat kostel.

4. Vnitřní výzdoby si členové tolerančních sborů velmi vážili. Sestávala zpravidla z vhodných biblických citátů a střídmého dekoru. Modlitebna v Libiši u Prahy je rovněž památkově chráněna.

5. Modlitebna v Jimramově byla centrem nejen sboru, ale i větší oblasti, obvodu superintendence.
– Prvním superintendentem byl Michal Blažek, potomek českých exulantů ze Slovenska, muž velice vzdělaný.

6. Lidová parafráze tolerančního patentu, uplatněná na podmalbě na skle. Císaři vkládá do úst biblickou mluvu, příznačnou pro písmáky.

1. V první polovině 19. století začal budit zájem o husitství a českou minulost potomek tajných evangelíků – historik František Palacký.

2. Revoluční rok 1848 přinesl mnoho nadějí i do české země.

3. Symbolem zápasu o svobodu se stal novinář Karel Havlíček Borovský, vypovězený pak do exilu v Brixenu.

4. Za nebezpečnějšího než Havlíčka pokládal habsburský stát Viléma Košuta, pražského pastora a potomka předních pracovníků skryté církve. Byl v exilu v Celovci déle než jiní a potom musel odejít do trvalého vyhnanství.

5. Kostel u Klimenta v Praze, který získal Košut pro pražský reformovaný sbor

6. Doba po roce 1848 – tzv. doba provizoria – přinesla tolerovaným církvím určitá ulehčení. Sbory si začaly stavět věže (Klobouky) či novostavby kostelů (Bukovka, Velim).