Výstava: Česká reformace v evropském kontextu
G Toleranční církve (1781–1861)
G 1 Toleranční patent
1. Toleranční patent byl sdělen zemským úřadům písemně.
– Byl však vzápětí také vydán tiskem.
![Toleranční patent](graphic/reformace/G1-1.jpg)
2. Johann Lederwasch na obrazu nazvaném „Zvěstování tolerance“ vyjádřil touhu překračující soudobou skutečnost. Josef II. dle něho zve k Ježíši Kristu všechny, kdo náleží Bohu, i husitu nebo člena Ochranovské jednoty bratrské, ale dokonce i Žida a Turka.
![Zvěstování tolerance](graphic/reformace/G1-2.jpg)
4. První písemné přihlášky vyjadřovaly různým způsobem návaznost na českou reformaci.
– Někdy to lidé dotvrzovali i knihami či titulními listy knih; v tomto případě šlo o kancionál z roku 1615.
– V některých přihláškách se ozvaly i požadavky – zde vybídka k zveřejnění tolerančního patentu.
![Toleranční přihlášky](graphic/reformace/G1-4.jpg)
5. Následovaly tzv. slavnostní přihlášky, kdy byli všichni vyslýcháni jednotlivě o důvodech svého rozhodnutí.
– Při přihláškách byl přítomen zkušený kněz, tzv. duchovenský komisař, který o nich podával zprávu biskupovi.
![slavnostní přihlášky](graphic/reformace/G1-5.jpg)
6. Teprve potom byly pořizovány úřední seznamy a statistiky.
![Úřední seznamy a statistiky](graphic/reformace/G1-6.jpg)
G 2 Toleranční doba
1. Toleranční sbory vznikly ne všude tam, kde žila skrytá církev, ale jenom tam, kde se o tolerančním patentu mohla dovědět během roku 1782; pak už hromadné přihlášky nebyly povoleny. Jednotná církev byla uměle rozdělena na luterskou a reformovanou, protože všechny, kteří výslovně neuvedli helvetskou konfesi, zapsaly úřady za luterány.
2. Domácnosti členů tolerančních církví zdobily také oblíbené podmalby na skle, měly však vždy biblické náměty, vztahovaly se k večeři Páně pod obojí a znázorňovaly někdy i toleranční modlitebny.
![Podmalba na skle s biblickým námětem](graphic/reformace/G2-2.jpg)
3. Dodnes zachovaná – památkově chráněná dřevěná modlitebna v Hrubé (Velké) Lhotě na Valašsku je názorným dokladem tolerančních omezení: modlitebna musela být zcela nenápadná a nesměla v ničem připomínat kostel.
![Dřevěná modlitebna v Hrubé (Velké) Lhotě na Valašsku](graphic/reformace/G2-3.jpg)
4. Vnitřní výzdoby si členové tolerančních sborů velmi vážili. Sestávala zpravidla z vhodných biblických citátů a střídmého dekoru. Modlitebna v Libiši u Prahy je rovněž památkově chráněna.
![Modlitebna v Libiši u Prahy](graphic/reformace/G2-4.jpg)
5. Modlitebna v Jimramově byla centrem nejen sboru, ale i větší oblasti, obvodu superintendence.
– Prvním superintendentem byl Michal Blažek, potomek českých exulantů ze Slovenska, muž velice vzdělaný.
![Modlitebna v Jimramově](graphic/reformace/G2-5.jpg)
6. Lidová parafráze tolerančního patentu, uplatněná na podmalbě na skle. Císaři vkládá do úst biblickou mluvu, příznačnou pro písmáky.
![Lidová parafráze tolerančního patentu](graphic/reformace/G2-6.jpg)
G 3 Rok 1848 a doba provizoria
1. V první polovině 19. století začal budit zájem o husitství a českou minulost potomek tajných evangelíků – historik František Palacký.
![Historik František Palacký](graphic/reformace/G3-1.jpg)
2. Revoluční rok 1848 přinesl mnoho nadějí i do české země.
![Revoluční rok 1848](graphic/reformace/G3-2.jpg)
3. Symbolem zápasu o svobodu se stal novinář Karel Havlíček Borovský, vypovězený pak do exilu v Brixenu.
![Novinář Karel Havlíček Borovský](graphic/reformace/G3-3.jpg)
4. Za nebezpečnějšího než Havlíčka pokládal habsburský stát Viléma Košuta, pražského pastora a potomka předních pracovníků skryté církve. Byl v exilu v Celovci déle než jiní a potom musel odejít do trvalého vyhnanství.
![Vilém Košut](graphic/reformace/G3-4.jpg)
5. Kostel u Klimenta v Praze, který získal Košut pro pražský reformovaný sbor
![Kostel u Klimenta v Praze](graphic/reformace/G3-5.jpg)
6. Doba po roce 1848 – tzv. doba provizoria – přinesla tolerovaným církvím určitá ulehčení. Sbory si začaly stavět věže (Klobouky) či novostavby kostelů (Bukovka, Velim).
![Kostely v době provizoria po roce 1848](graphic/reformace/G3-6.jpg)