1. Jan Viklef – „evangelický doktor“
– Karolinum – vysoké učení pražské, kde se většina mistrů postavila za Viklefovo učení

2. Betlémská kaple – první stavba, zbudovaná výhradně pro kázání Slova Božího v Praze

3. Hus káže v Betlémské kapli
– Husova pečeť s patronkou svobodných umění Kateřinou
– Husův podpis

4. Hus na hranici roku 1415 – nejstarší dochované vyobrazení v Martinické Bibli kolem roku 1430

5. Mistr Jeroným Pražský, Husův přítel a obhájce veden na hranici roku 1416

6. Protestní list české a moravské šlechty proti upálení Mistra Jana Husa

1. Metání husitů do šachet v Kutné Hoře v roce 1420

2. Husitský manifest z roku 1420 jako odpověď na vyhlášení křižácké výpravy proti českému království

3. Píseň husitů: Ktož jsú boží bojovníci

4. Jan Žižka z Trocnova v čele husitského vojska
– Žižkova pečeť s kalichem

5. Křižácké výpravy do Čech v letech 1420–1431

6. České země v letech 1419–1437 – pražský městský svaz (zeleně podtrženo) a táborský, později též sirotčí a žatecký městský svaz (červeně podtrženo)
– Žižkův nástupce Prokop Holý (Veliký)
– Poslední dopis Prokopa Holého před bitvou u Lipan

1. Husitský program představovaly tzv. Čtyři artikuly (články) pražské. Požadovaly svobodné kázání slova Božího, přijímání „pod obojí způsobou“ (chléb i víno podle původního způsobu, který zrušil teprve 4. lateránský koncil), konec světského panování církve a spravedlnost pro všechny – stejné trestání zločinů i u kněží, kteří byli vyňati z veřejné trestní pravomoci

2. Husův nástupce v Betlémské kapli, M. Jakoubek ze Stříbra, podával poprvé večeři Páně pod obojí v kostele u Martina ve zdi.

3. Přijímání pod obojí a jeho symbol – kalich – se stalo obecně nejznámějším projevem české reformace.

4. Když selhalo násilí a basilejský koncil se odhodlal s husity jednat, bylo v Chebu dohodnuto, že rozsoudit mezi oběma stranami má Bible, životní způsob Ježíše Krista a ty z církevních autorit, které na předcházející požadavky navazují.

5. Na koncilu v Basileji obhajovali čtyři pražské články významní představitelé různých husitských směrů.

6. Mimo hlavní proud husitů promýšlel zásadní otázky Petr Chelčický. Pochopil počátek zcestného vývoje křesťanské církve ve spojení církevní a světské moci ve 4. století a odsoudil středověké rozdělení společnosti na tři vrstvy: modlící se duchovenstvo, bojující velmože a pracující lid.