Výstava: Česká reformace v evropském kontextu

A Česká reformace v evropském kontextu

Výstava podává základní informaci o podstatných souvislostech vývoje křesťanství na evropském kontinentu a o zařazení české reformace do těchto souvislostí. Pojem „česká reformace“ není v žádném případě označením nacionálním, ale charakterizuje typ reformace, stejně jako pojem „reformace německá“ (luterská) či „reformace švýcarská“ (kalvínská).

V rámci evropských dějin se první reformační hnutí – valdenství – ještě nemohlo spojit natrvalo se žádným státním útvarem. Husitství znamenalo již skutečnou hrozbu monopolu středověké církevní organizace, zůstalo však omezeno na jediný stát. Teprve změněná politická a ekonomická situace v 16. století umožnila vznik samostatných teritorií, do nichž už vliv Říma nemohl přímo zasahovat. Všechna reformační hnutí však měla jedno společné, byť to vyjadřovala různými výrazy:

  1. Orientaci na Bibli, která má být přístupná každému ve srozumitelném jazyku
  2. Zdůraznění bezprostředního vztahu k Bohu a tedy odmítnutí zprostředkování církevní instituce (proto i odmítnutí papežství).

Výstava chce upozornit i na obdobné zkušenosti některých reformačních hnutí, která uprostřed zkoušek objevovala znovu autentické křesťanství, nezatížené nároky církevních institucí.

1. Cesty a souvislosti reformace v Evropě od 13. do 16. století

Cesty reformace v Evropě

Vysvětlivky:

2. Postupný vznik Evangelického tolerančního areálu ve Velké Lhotě:

Velká Lhota —
evangelický tolerační areál

  • 1782 modlitebna (AV, později společná), fara AV,
  • 1788 fara HV,
  • 1873 kostel HV,
  • 1876 přestavba modlitebny na kostel AV,
  • 1918 vše spojeno v ČCE,
  • 1992 památkově chráněný celek
Toleranční areál ve Velké Lhotě