Výstava: Česká reformace v evropském kontextu
E Zápas o svobodu svědomí
(16. století, 1. polovina 17. století)
E 1 Rozhovor české a světové reformace
1. Symbolické znázornění M. Jana Husa a Martina Luthera při společném vysluhování Večeře Páně pod obojí
2. Obrana učení Jednoty bratrské
3. Lukášova odpověď Martinu Lutherovi představuje reformátory při disputaci
4. Zpěvník Jednoty bratrské pro německé souvěrce
5. Jan Augusta, bratrský biskup vězněný 16 let v důsledku porážky německých protestantů ve šmalkaldské válce
E 2 Země náboženské svobody
1. Dačický graduál z roku 1587, dílo literátů z církve pod obojí
2. Daniel Adam z Veleslavína, nakladatel a příznivec Jednoty bratrské
3. Kralice, místo bratrské tiskárny
– Knihy kralické „Šestidílky“ (šestidílné bible kralické)
– Ukázka tisku z Bible kralické s poznámkami
4. Bratrský kancionál z roku 1564
– Německý kancionál, vydaný Jednotou bratrskou pro evangelíky reformovaného vyznání roku 1606
5. Václav Budovec z Budova, významný člen Jednoty bratrské, který připravoval vydání Rudolfova Majestátu, popravený v roce 1621
6. Majestát Rudolfův z roku 1609, zajišťující zákonem svobodu víry (svobodu svědomí) v českém království
E 3 Diktát ideového monopolu
2. Jan Jesenius, rektor Karlovy univerzity, vynikající lékař, popravený zvlášť brutálním způsobem 21. 6. 1621
3. Obnovené zřízení zemské, vnucená zemská ústava, z roku 1627 pro království české (pro markrabství moravské bylo vydáno roku 1628)
4. Narušení vnější i vnitřní integrity českého státu, konfiskace z let 1620–1648 v Čechách a na Moravě
5. Kostel P. Marie Vítězné (se známým Pražským Jezulátkem) na Malé Straně v Praze, přestavěný na počest vítězství na Bílé hoře z konfiskovaného kostela německých luteránů
6. Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze jako proklamovaný duchovní střed Evropy (výřez z rytiny Karla Škréty z roku 1661)