Komise pro studium rekatolizace českých zemí

Komise, z jejíž činnosti přinášíme dva příspěvky k problému vyhlášení tolerančního patentu v roce 1781 a k otázce tzv. „kontinuity české reformace“, má za sebou téměř deset let své existence. Vznikla v roce 1996 na podnět Miloslava kardinála Vlka, Františka J. Holečka O.M., sekretáře Komise pro studium problematiky spojené s osobností, životem a dílem Mistra Jana Husa při České biskupské konferenci a tehdejšího předsedy Ekumenické rady církví v ČR Pavla Smetany. Komise byla ustavena zároveň při ČBK a ERC a její založení ovlivnilo několik okolností. Byly to především pozitivní zkušenosti výše zmíněné „husovské komise“ a snaha aplikovat její metody a postupy při podobně zamýšleném zkoumání procesu rekatolizace českých zemí. Taková iniciativa se ukázala naléhavou zvláště poté, kdy v Souvislosti se svatořečením katolického kněze Jana Sarkandera vyšlo najevo, že v myšlení části společnosti v rozdílné intenzitě stále přetrvávají určitá mezikonfesní dějinná traumata.

Úkolem komise je zkoumání poměrně široké palety jevů, spojených s rekatolizací Čech a Moravy v období raného novověku. Lze je rozdělit zhruba na dva okruhy. Na jedné straně je to soubor problémů, jenž představuje pole vlastní historické práce, tedy oblasti dějin politických, sociálních, hospodářských, právních aj., na druhé straně lze vyčlenit řadu témat převážně teologických, ale také filosofických a etických, náležejících do kompetence příslušných oborů. Z pohledu chronologického se výzkum neomezuje pouze na stadium tzv. „plošné rekatolizace“ mezi Bílou horou a vyhlášením tolerančního patentu, ale zaměřuje se i na předpoklady a východiska rekatolizačního úsilí, tak jak se projevovaly zhruba od poloviny 16. století. Na druhé straně je užitečné věnovat pozornost i době toleranční a potoleranční a zabývat se i konkrétními výsledky rekatolizace. S tím je spjata řada dalších návazných otázek, jako například vliv rekatolizačního procesu na mentalitu společnosti, eventuální souvislost rekatolizace se sekularizací, proměna pohledů na uvedenou dobu a akcentace národnostní otázky v době pokročilého národního obrození. Jak je patrné, jedná se o mimořádně široké téma.

Ačkoliv předešlý úvod může působit dojmem, že se jedná o iniciativu ryze církevně-instituční, případně pouze konfesně vyhraněné části společnosti, sešli se zde vedle sebe jak historikové církevní bez rozdílu vyznání, tak i historikové sekulární, zabývající se uvedenou problematikou. Naším záměrem je sdružovat badatele, konfrontovat dosažené výsledky a na základě systematické vědecké analýzy dospět k poznání událostí a celkového pozadí doby rekatolizace, doby, která byla poznamenána rozkoly a vzájemným nepřátelstvím křesťanů různých vyznání. Práce komise je přístupná všem zájemcům. A to jak z kruhů odborných, tak z kruhů laických.

Činnost komise spočívá doposud výhradně v konání pravidelných zasedání s referáty k předem určeným tematickým okruhům. V prvním údobí existence komise, jež lze vymezit lety 1996–1999 a kdy její práci organizovali sekretáři Martin Wernisch, tehdy ještě odborný asistent katedry církevních dějin ETF UK v Praze a zmíněný František J. Holeček, proběhla řada zasedání, během nichž byla zaměřena pozornost na konfesní prostředí v Čechách a na Moravě se zvláštním zřetelem ke stavu katolické církve a misijnímu působení jejích řádů, náboženskou toleranci a pobělohorský exil. Mimořádným počinem bylo veřejné zasedání v listopadu 1997 v aule PF MU v Brně, jež bylo věnováno představení materiálu čarodějnického procesu se šumperským děkanem Kryštofem Lauttnerem. Nový impuls do tohoto dění vnesl nástupce M. Wernische, švýcarský historik s českými kořeny Daniel Neval, jemuž se podařilo probudit také zahraniční zájem. Na zasedání v červnu 2004 představili profesor Ernst Ch. Suttner z Vídně podobný projekt ekumenické historické komise v Sedmihradsku a Haliči a profesor Rudolf Dellsperger z Bernu úspěšně dokončené dílo Ekumenických církevních dějin Švýcarska. Do slibně se rozvíjející obnovené práce, žel, v červnu 2005 náhle a nečekané zasáhla smrt Daniela Nevala. I přes tuto velkou ztrátu pokračujeme v předsevzatém úkolu dál. Naším úmyslem je rozšířit aktivity na pořádání konferencí a také tištěnou a internetovou formou publikovat materiály, vzešlé z našeho úsilí. Další informace lze obdržet na e-mailové adrese: !!!NO.SPAM.komise.rekatolizace[zavináč]volny.cz.

Jiří JUST
Zdroj: Studia Comeniana et Historica 35, 2005, č. 73–74, s. 238–239.