Cesta valdenské a české reformace u Dačic a Telče

V sobotu 25. října 2008 byla historickou společností VERITAS dokončena a předána veřejnosti k užívání nová turistická naučná stezka v blízkosti Dačic a Telče na jihu naší vlasti. Jde o prostřední úsek tzv. Cesty valdenské a české reformace. Stezka by měla v budoucnu, až bude realizována v celé své zamýšlené trase, spojit Jihočeský kraj a kraj Vysočinu.

Slavnostní otevření stezky se uskutečnilo 15. května 2009 při výjezdním zasedání mezinárodní konference „Život v Evropě ve vzájemném respektu“ v Telči, pořádané historickou společností VERITAS u příležitosti 400. výročí Majestátu Rudolfova a předsednictví České republiky v Evropské unii.

Stezka připomíná místa pobytu valdenských, tj. skupiny křesťanů, jejichž hnutí ve středověku zahájilo světovou reformaci. Stoupenci učení Petra Valda se na pomezí Čech, Moravy a Rakouska dostali v důsledku pronásledování západní církví na přelomu 13. a 14. století. Roku 1340 proti nim byla vyhlášena první křížová výprava proti tzv. kacířům na našem území, vedená Oldřichem z Hradce. S tím se pojilo rozsáhlé vyšetřování inkvizičního soudu a zajatí valdenští byli uvězněni ve zdech hradu Landštejn a také v Jindřichově Hradci.

Stezka dále akcentuje vývoj české reformace v regionu zejména v předtoleranční a toleranční době. Střední úsek přímo prochází oblastí, kde byli v předtoleranční době tajní evangelíci několikrát vyšetřováni pro podezření z „kacířství“. Po vymožení vyhlášení tolerančního patentu se pak na Velkolhotecku přihlásily čtyři popisované obce takřka celé (!) k evangelické víře.

Každá naučná tabule je rozdělena do několika částí: V horní části je uprostřed název naučné stezky, provázený vlevo stylizovanou Biblí a kalichem, tj. symboly české reformace, v provedení, které společnost VERITAS rovněž užívá i jako své logo. Vpravo od názvu je piktogram s písmenem „i“ a číslem tabule. (Číslování je průběžné na celé zamýšlené trase. Proto mají tabule v již realizovaném úseku čísla 8 až 14.) V hlavní části každé tabule je v levém sloupci pro všechna zastavení společný text o stezce obecně. V pravém sloupci nahoře se nachází turistická mapa s trasováním stezky, vč. vyznačení zastavení. Tabule, u níž turista právě stojí, je pro lepší orientaci zakroužkována. V pravé dolní čtvrtině tabule je proměnný obsah, který obrazovým a textovým vyjádřením upozorňuje na zvláštnosti navštívené lokality. Text je na všech tabulích kromě češtiny přeložen i do německého jazyka.

Prostřední úsek stezky začíná u Klepákova mlýna, významného střediska předtoleranční skryté církve české reformace. Zachovaly se zde vzácné knihy, zejména bible a kancionály. Stezka dále pokračuje do obce Brandlín, která byla typická písmáctvím a láskou ke knihám. Po 150 letech násilné rekatolizace zde bylo více než 90 % obyvatel evangelíky. V obci později fungovala evangelická škola, zřízená evangelickým sborem ze sousední obce Velké Lhoty u Dačic. Třetí zastavení otevřeného úseku naučné stezky je v Radlicích. I tato obec byla v toleranční době prakticky celá evangelická; v jedné z usedlostí v předtoleranční době fungovala ilegální knihovna sloužící širšímu společenství křesťanů navazujících na českou reformaci. Další informační tabule naučné stezky připomíná bývalý tzv. majestátní kostelík sv. Ducha, postavený roku 1609 po vydání Majestátu císaře Rudolfa II. v katastru obce Šach. Po Bílé hoře byl kostelík konfiskován, po tolerančním patentu nevrácen potomkům původních vlastníků a postupně se rozpadl. Před tolerančním patentem se v něm konala tajná shromáždění skryté církve české reformace. Cesta k následující tabuli vede nedaleko jeho ruiny, kterou její nynější majitelé nedovolili v terénu ani označit vysvětlující tabulkou. V obci Šach připomíná tabule naučné stezky a pamětní kámen (s letopočtem 1609 a symboly české reformace) některé významné šachovské rodáky z předtoleranční doby (Pavla Jamu, umučeného pro víru roku 1763, jeho vnučku Alžbětu, která se zprvu jako jediná z celé rodiny přihlásila dokonce ještě jako nezletilá v roce 1782 ke své víře a dodala tak odvahu i svým příbuzným, a také Mariannu Macků, která byla při výslechu v předtoleranční době podle ústního podání přinucena jezuitou vypít kolomaz). I tato obec bývala z více než devíti desetin evangelická. Předposlední z tabulí naučné stezky už stojí přímo ve Středisku české reformace ve Velké Lhotě u Dačic. Ta je svým unikátním, památkově chráněným tolerančním areálem, jedinečná v celé České republice. Právě zde je dokumentován zvláštní vývoj české reformace v toleranční době, který dodnes dosvědčují dva v těsné blízkosti stojící evangelické kostely, patřící původně dvěma tolerančním sborům, luterskému a helvetskému. V druhém z nich je dnes stálá výstava „Česká reformace v evropském kontextu“. Tabule ovšem přibližuje fotografií i společný hřbitov věřících obou konfesí, který v obci také leží. Poslední zastávkou otevřeného úseku naučné stezky je osada Poldovka, ležící na úbočí vrchu Hradisko, dominanty širého okolí.

Prostřední úsek Cesty valdenské a české reformace byl financován z grantu na rozvoj šetrné turistiky Jihočeského kraje a za přispění dalších dárců, kterým touto cestou děkujeme. Realizaci obou zbývajících (koncových) úseků — ve směru ke Studánce Páně pod Javořicí a na opačné straně do okolí Kunžaku — plánujeme na léta budoucí.

Naučná stezka je volně přístupná pro chodce i cyklisty, byla vyznačkována přísně podle metodiky Klubu českých turistů a měla by se proto brzy objevit i v turistických mapách. Její průběh je možné studovat např. na portále Mapy.cz.

TRVALÁ ZMĚNA TRASY NAUČNÉ STEZKY: Od letní sezóny 2016 jsme byli nuceni v terénu vyznačit trvalou změnu trasy oproti původnímu průběhu. V úseku mezi křižovatkou u Šachu a Velkou Lhotou vznikla pastvina pro skot, kterou nelze bezpečně obejít kolem ohradníků. Proto je nutné ze Šachu pokračovat do Velké Lhoty u Dačic po silnici a dole v obci na křižovatce odbočit vlevo.

Všem, pro něž je tento region naší vlasti příliš vzdálený, doporučujeme alespoň knihu Setkání po dvou stoletích Evy Melmukové-Šašecí. Jde o historickou beletrii, v níž autorka inspirována skutečnými událostmi rané toleranční doby dokumentuje na základě fiktivních rozhovorů s historickými postavami okolnosti a těžkosti spojené s přihlašováním k evangelické víře v oblasti Velkolhotecka. „Setkání“ vycházela v 70. letech v ET-KJ na pokračování, pak byla vydána souhrnně ke dvoustému výročí od vydání tolerančního patentu v roce 1983 Synodní radou ČCE jako nesvázaná cyklostylovaná příručka. Najdete ji při troše štěstí ve sborových knihovnách nebo v digitální podobě v knihovně VERITAS.

---

---