VERITAS, z.s.Tábor 30.4.–3.5.2015
Setkání evropských protestantských muzeí – koná se pravidelně každý rok, buď ve Francii, kde tato iniciativa vznikla, či v některé jiné evropské zemi – se uskutečnilo už podruhé v České republice. Poprvé to bylo v roce 2001 v Telči a v památkově chráněném Evangelickém tolerančním areálu ve Velké Lhotě u Dačic. Smyslem a náplní tohoto prvního setkání bylo seznámit účastníky ostatních zemí s nepřerušeným vývojem české reformace, o čemž svědčí i název tehdejší konference „Od Jana Husa po současnost“. Po čtrnácti letech se setkali zájemci z různých evropských zemí, především z Francie, v České republice podruhé. Tentokrát, u příležitosti 600. výročí mučednické smrti Jana Husa, to byl Tábor, jihočeské město jako připomínka husitské tradice. Téma svým způsobem navazovalo na informaci z roku 2001. Tentokrát šlo o vztah českého reformátora a české reformace k dalším reformačním směrům v Evropě. K hlavnímu tématu se jako vždy připojovaly i další aktivity: specificky muzejnické otázky, bližší seznámení nejen s místem konání konference, ale i s jeho širším okolím, nechyběla přitom ani krásná varhanní hudba. Podrobněji se průběhu konference budeme věnovat v souvislosti s přehledem programu.
Příprava konference
S přípravou konference se započalo už velmi časně, předběžným jednáním při 21. evropské konferenci na jaře 2012 ve Ferrières v jižní Francii. Tehdy jsme v zásadě domluvili hlavní program a přípravou akce pověřil výbor Historické společnosti VERITAS Mgr. Richarda F. Vlasáka, člena VERITAS. Mgr. Vlasák tehdy působil v Husitském muzeu v Táboře a tímto muzeem byl na konferenci vyslán. V přípravách se pokračovalo s tím, že výbor VERITAS zajistí účast historické společnosti při zahájení i ukončení konference, VERITAS se přitom bude aktivně podílet na hlavním programu a zajistí i některé doprovodné prezentace. Organizaci akce mělo převzít Husitské muzeum, resp. Město Tábor. Tento posun souvisel se skutečností, že na konci roku 2013 výše zmíněný pověřenec skončil svou práci v Husitském muzeu a převzetí organizační úlohy v jubilejním roce Jana Husa Městem Tábor se jevilo jako smysluplné a přirozené. Výbor VERITAS byl ujištěn, že vše bude v tomto smyslu projednáno a zajištěno. Mezitím na podzim roku 2014 začal Mgr. Richard F. Vlasák studovat v zahraničí na univerzitě v Lipsku a ozýval se prakticky pouze s dotazy týkajícími se formální stránky věci či žádostmi o pomoc (zvací dopisy, zajišťování řečníků apod.). Náhle na přelomu listopadu a prosince „jako blesk z čistého nebe“ dorazila zpráva, že konání konference je ohroženo. Jak jsme to zjistili? Na přihláškách, které v té době už měly být účastníkům rozesílány, je samozřejmě nutné uvést číslo konta, kam je nutno poukazovat zálohu v eurech. Město však takovou možnost odmítlo vzhledem k tomu, že není organizátorem akce, jen spolupořadatelem. Výbor historické společnosti VERITAS byl zděšen. Pokud Mgr. Richard F. Vlasák neprojednal s Městem Tábor závazně tuto záležitost základní důležitosti, což výbor samozřejmě předpokládal, neexistovala žádná rozumná možnost situaci zachránit a konferenci uskutečnit. Vše se zcela vyjasnilo až při jednání moderátorky VERITAS doc. PhDr. Evy Melmukové a jejího syna ThDr. Petra Melmuka, Th.D., člena výboru, s představiteli Města Tábor 12. prosince 2014. V „šibeniční lhůtě“ do konce roku měly být rozeslány zvací dopisy s přihlašovacím formulářem a programem ve francouzštině i němčině (musel se přitom navíc bleskově měnit i původní nepřesný rozpočet akce, nebyly k dispozici ani vždy správné emailové adresy na pravidelné účastníky konference). Čtyři navzájem vzdálení (Praha: Žofie Vobrová, Lysá n. Labem: Mgr. Miroslav Soukup, Telč: dr. Eva Melmuková, dr. Petr Melmuk) členové výboru měli zajistit všechny náležitosti v rovněž vzdáleném Táboře a stát se za těchto podmínek organizátory akce, s jejichž technickým zajišťováním nikdy nepočítali. Bylo to absurdní, ale díky pochopení Města Tábor se řešení našlo. Vedení města, konkrétně zejména obětavá a přesná paní Ing. Jana Lorencová, dalo k dispozici svoje servisní služby a zprostředkovalo všechny potřebné kroky ve městě i okolí. Pracovnice hotelu Palcát Barbora Rázlová jednala také velmi pohotově a vstřícně, dobrému zdaru napomáhala i stálá korespondence s představitelem Francouzské unionované církve Guy Balestierem.
Díky této výše zmíněné spolupráci se „husarský kousek“ nakonec podařil. 31. prosince 2014 byly rozeslány elektronicky poslední kompletní zvací dopisy se všemi náležitostmi a od počátku roku 2015 začaly přicházet zálohy na euroúčet VERITAS. Dobrý konec vše napravil, takže neinformovaní účastníci neměli ani tušení, že se konference pravděpodobně vůbec nemusela konat. Bylo by to ale opravu škoda a díky všem, kdo se nezalekli a přiložili ruku k dílu!
Průběh konference
Slavnostní zahájení se konalo večer 30. dubna v Gotickém sálu táborské radnice, kde rozvíjí své aktivity Husitské muzeum. Po občerstvení na rautu na stejném místě se účastníci přesunuli do nedalekého děkanského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor ke krásnému hudebnímu zážitku. Varhaník Ladislav Šotek hrál písně české i světové reformace a improvizoval na jejich motivy. V průběhu koncertu zazněly česky, francouzsky a německy výroky z Husových listů.
V pátek 1. května bylo dopoledne věnováno hlavnímu programu. Zazněly postupně čtyři přednášky, ke všem se nakonec konala společná diskuse. Za luterský směr reformace 16. století promluvil dr. Martin Treu, dlouholetý zkušený pracovník ve Wittenbergu a od samého počátku v roce 1991 účastník konferencí evropských protestantských muzeí. S pečlivou důkladností sledoval jak vztah Martina Luthera k Janu Husovi, tak symboliku husy a labutě v některých oblastech Německa. Poté následoval pohled ze strany švýcarské (kalvínské) reformace, založený na zajímavém motivu poměru církve a politické moci. Podal jej fundovaně Daniel Urbain ze Sdružení přátel muzea v Orthéz, který má vzhledem k pobytu v naší republice v mládí možnost studovat české prameny nezprostředkovaně. Ředitel Valdenského muzea v Torre Pellice Davide Rosso zmínil historické souvislosti nejen ze starší doby, ale i v přeznačení první poloviny 20. století, kdy byl v Husovi a jeho následovnících zdůrazňován v Itálii zejména zápas o spravedlivější společnost. Připomněl i současnou výstavu s Husovou tématikou ve Valdenském muzeu a knihy vztahující se k české reformaci v knihovně v Torre Pellice. Poslední přednáška sledovala rozvoj podnětů Husova zápasu v české reformaci až téměř do současnosti. Z každého dějinného úseku zdůraznil ThDr. Petr Melmuk, Th.D., farář ČCE a odborný asistent na HTF UK, jako odkaz základní výdobytky, např. tzv. Chebského soudce nebo Rudolfův Majestát.
Odpolední program byl zahájen společnou návštěvou zříceniny Kozí Hrádek v těsné blízkosti Tábora, kde si účastníci mohli názorně připomenout období, kdy Jan Hus po nuceném odchodu z Prahy pobýval právě na tomto místě, a to v bohaté činnosti literární i kazatelské, o čemž poutavě promluvil Mgr. Richard F. Vlasák. Při návratu k hotelu se uskutečnila ještě neplánovaná vsuvka programu – návštěva zajímavého kostela CČSH z třicátých let 20. století. Poté bylo odpoledne věnováno prohlídce města včetně Husitského muzea a podzemí. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin – francouzsky a německy hovořící. Obě skupiny provázeli studenti táborských gymnázií. Projekt podpořilo město Tábor finanční odměnou pro studenty a zejména pro jejich školitele. Akci připravil a vedl Mgr. Richard F. Vlasák. Se studenty se mohli účastníci konference setkat už ve čtvrtek po příjezdu na nádraží, posloužili také jako doprovod na různé akce a byli generačním oživením návštěvy města.
Večerní program byl věnován opět ústřednímu tématu – Janu Husovi, tentokrát vzhledem k proměnám tradice s ním spojené v průběhu staletí. Komentovaná prezentace se týkala většinou výtvarného ztvárnění Husovy postavy. Akci připravily dr. Eva Melmuková a Žofie Vobrová.
V sobotu 2. května probíhala během celého dopoledne pracovní soustředění. Šlo o tři samostatné skupiny: 1. skupina měla název „Husité a děti. Pedagogická činnost v muzeu“. Vedoucími byli Mgr. Josef Makoč (Husitské muzeum v Táboře) a Mgr. Richard F. Vlasák. 2. skupina se jmenovala „Jan Ámos Komenský před kamerou. Nové metody prezentace muzeí“. Vedoucí byla Mgr. Marie Římovská (Muzeum Jana Ámose Komenského v Uherském Brodě). A konečně název třetí skupiny zněl: „Turistické cesty jako způsob prezentace muzeí“. Jejím vedoucím byl dr. Albert de Lange (odborný předseda německé valdenské společnosti). Účastníci mohli zvolit vždy dvě z nabízených možností.
Odpoledne následoval výlet do Jindřichova Hradce, kde si zájemci mohli v zámku prohlédnout zejména trasu, která uvádí návštěvníka do nejstaršího období existence Jindřichova Hradce. Nalézáme zde např. fiktivní portréty českých králů a nástěnnou malbu z roku 1338 s námětem legendy sv. Jiří.
Po návratu a večeři se účastníci naposled hromadně setkali k jednání konference. Nejprve proběhla komentovaná prezentace – připomínka všech dosud konaných konferencí od roku 1991. I tuto akci připravily opět dr. Eva Melmuková a Žofie Vobrová. Závěrem konference pronesl ještě vlastní proslov Mgr. Richard F. Vlasák, který se zamýšlel nad dalšími možnými způsoby spolupráce muzeí a navrhl založení Svazu evropských protestantských muzeí. Po delší diskusi byly návrhy odročeny k dalšímu rozpracování.
V neděli 3. května se hosté konference účastnili dopoledne bohoslužeb ve sboru ČCE v Soběslavi. Kazatelem byl představitel Francouzské unionované církve Guy Balestier, program pro společné bohoslužby ve třech jazycích vypracovali členové výboru VERITAS.
Po obědě – naposled v hotelu Palcát, kde se celé konferenci dostalo výborného zázemí – se konalo ještě slavnostní zakončení. Potom se už účastníci začali rozjíždět – někteří zpět domů, ale část ještě do pražského hotelu Albion k plánovanému prodloužení pobytu ve dnech 4.–5. května.
Pražský pobyt se bohužel mohl stát při přípravě konference také „kamenem úrazu“. Původně měli být zájemci ubytováni v církevním pensionu přímo v centru Prahy. Při převzetí akce v prosinci 2014 členové výboru zjistili, že tento objekt je už obsazen; jediné, co jim bylo předáno, byl odkaz na hotel Albion. Začali (konkrétně v Praze bydlící Žofie Vobrová) tedy jednat s ním, protože v té době už bylo prakticky nemožné získat v Praze právě na začátku května jiný vhodný objekt, který by umožnil současné ubytování všech zájemců. Pobyt v Praze byl tedy přizpůsoben daným možnostem, nicméně byl v zásadě dodržen původní program.
V pondělí se tedy zahraniční hosté setkali v památném kostele u Martina ve zdi (v roce 1414 zde byla poprvé znovu vysluhována sv. Večeře Páně podobojí také laikům) se synodním seniorem ČCE Mgr. Joelem Rumlem a vedoucím zahraničního oddělení Synodní rady ČCE Gerhardem Frey Reininghausem.
Odpoledne po obědě se účastníci vypravili do nedaleké Betlémské kaple, prošli mnoha zákoutími Starého Města, podívali se na Staroměstský orloj a důkladně si prohlédli výstavu o Janu Husovi v prostorách Karolina. Rozloučili se na Staroměstském náměstí (Týnský chrám, Husův pomník, Staroměstská radnice) a večer v Praze strávili dle vlastního uvážení.
V úterý ráno se zbylí zájemci ještě seznámili se dvěma zajímavými kostely – sborovými domy z třicátých let 20. století v Praze Smíchově. Za výbor VERITAS se o pražský pobyt zahraničních zájemců staraly a po městě je provázely Žofie Vobrová a dr. Eva Melmuková.
Podněty konference
Jak jsme si mohli ověřit z rozhovoru s mnoha účastníky, splnilo i letošní setkání smysl vlastní všem setkáváním v rámci evropských protestantských muzeí. Stále více poznáváme a uvědomujeme si, že si nejsme cizí, že zápasy víry a poznání v jiné evropské zemi jsou také naše zápasy, byť sdělované jiným jazykem a odlišným způsobem vyjádření. Jde tedy o významný příspěvek k vytváření skutečného evropského povědomí nikoli formálního rázu – „shora“, ale vzájemným porozuměním do hloubky – „zdola“.
V případě Tábora 2015 v návaznosti na Telč a Evangelický toleranční areál ve Velké Lhotě u Dačic 2001 jde navíc o sblížení reformačního (ne pouze reformního) hnutí v Evropě jako celku. Stále více proniká do povědomí skutečnost, že reformační křesťany spojuje kromě důrazu na biblický základ především bezprostřední vztah k Bohu bez zprostředkující církevní instituce.
