Aktuality

19.8.2024

Publikace o rozsáhlém procesu s tajnými evangelíky na Velkolhotecku v 18. století

Spolek přátel Muzea české reformace ve Velké Lhotě u Dačic, z. s., s nímž VERITAS dlohodobě a velice úzce spolupracuje, vydal v roce 2024 jako monografii výběr z dizertační (rigorózní) práce ThDr. Jiřího Melmuka (1926–2015), kterou obhájil roku 1976 na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (dnešní ETF UK).
Dr. J. Melmuk byl farářem ve Velké Lhotě, zakládajícím členem VERITAS, členem Poradního odboru pro historická studia Synodní rady ČCE, podílel se na práci skupiny pro vydání Edice tolerančních přihlášek a na sborníku Evangelíci v rané toleranční době v Čechách a na Moravě (1995–1996; 2017).
Editory nové monografie byli v roce 2024 jeho syn dr. Petr Melmuk, moderátor VERITAS, spolu s členkou jejího výboru Žofií Vobrovou. Spolupracovali další členové Spolku přátel i společnosti VERITAS, včetně autorovy manželky doc. PhDr. Evy Melmukové (1932–2022).

Kniha nese titul: Ze života tajných evangelíků na jihu Vysočiny, který doplňuje ještě podtitul: Rozsáhlý proces na Velkolhotecku v letech 1763–1764. Oproti původní akademické kvalifikační práci na teologické fakultě pomíjí monografie některé odborné teologické souvislosti, nezbytné pro získání doktorátu z teologie. Editoři výběr zaměřili především na historické otázky procesu s přihlédnutím k místní vlastivědě a dobovým reáliím regionálních církevních dějin. Předtoleranční poměry totiž velmi výrazně formovaly téměř 100% evangelickou oblast na Velkolhotecku, když se protestanti po roce 1781 mohli ke své víře opět legálně přihlásit.
Monografie obsahuje také seznam archivních pramenů a odborné literatury, tabulkovou, mapovou a obrazovou přílohu.
Na celkem 128 stranách se tak čtenářům dostávají na konkrétním příkladu podrobné informace o událostech první a nejdelší totality v českých dějinách v době pobělohorské. Utrpení prostých lidí kvůli svobodě jejich svědomí a absurdita doby, kdy se v části Evropy již prosazují osvícenské myšlenky, na americkém kontinentu právě začíná válka za nezávislost a občanská práva, kdy v jiných částech údajně jednotně centralizovaného habsburského státu, už zmodernizovaného tereziánskými reformami, je protestantské obyvatelstvo panovnicí v nějaké podobě strpěno (Uhry, Slezsko), je jasně v pramenech doložena: V Čechách a na Moravě jsou už od Obnoveného zřízení zemského (1627 a 1628) protestanti nesmyslně a vytrvale přesvědčováni, že jediná křesťanská víra, která není "bludná" a "zatraceníhodná", je ta římskokatolická. A k prosazení neudržitelného neváhá vládnoucí režim spojeného trůnu a oltáře sáhnout k ekonomických ani fyzickým perzekucím "provinilců".

Publikace je k objednání na emailové adrese VERITAS, ke koupi na akcích pořádaných VERITAS, v Památníku české reformace ve Velké Lhotě u Dačic a v Síni Evy Melmukové v Telči. Cena je 150 Kč (+ poštovné a balné v případě objednání na dálku).

Bibliografické údaje:
MELMUK, Jiří. Ze života tajných evangelíků na jihu Vysočiny: rozsáhlý proces na Velkolhotecku v letech 1763-1764 : výběr z dizertační práce. Velká Lhota: Spolek přátel Muzea české reformace ve Velké Lhotě, 2024, 128 s.
ISBN 978-80-11-04943-0

18.8.2024

Brožura připomínající výročí počátku ordinace žen v Českobratrské církvi evangelické

K loňskému kulatému výročí 70 let od začátku ordinace žen v ČCE kazatelkami, vydala historická společnost VERITAS brožuru z pera svého moderátora ThDr. Petra Melmuka, Th.D. (Tématu ordinace žen v ČCE, CČSH a ECAV na Slovensku se VERITAS věnovala na svém semináři v Pardubicích na jaře 2023, slavnostní církevní vzpomínkové shromáždění proběhlo na podzim 2023 v Poděbradech – právě tam, kde byly v roce 1953 první čtyři ženy ordinovány vikářkami.)

Na 32 stránkách popisuje autor úvodní tříleté období (synody ČCE totiž tehdy zasedaly jen jedenkrát za tři roky), kdy bylo povoleno, aby se vedle mužských kandidátů směly k službě slova a svátostí jako vikářky a farářky ordinovat v nynější největší české protestantské církvi také ženy. Součástí je i stručné uvedení do tématu od roku 1919, kdy se touto problematikou církev začala poprvé zaobírat.
Každá ordinovaná kazatelka má v brožuře stránku s fotografií, seznamem míst svého působení a odstavcem nebo dvěma o jejím životě. Brožura pokračuje soupisy vikářek ze schematismu církve v Evangelických kalendářích pro roky 1955 a 1956. V příloze jsou pak už jen jmenovitě zmíněny i další ženy, ordinované v církvi do roku 1973 (včetně ordinovaných presbyterek), a v závěru připojil autor statistické porovnání podílu ordinovaných žen v církvi a na ETF UK v současnosti.

Černobíle vytištěná brožura formátu A5 (s pevnější obálkou) je k objednání na emailové adrese VERITAS, ke koupi na akcích pořádaných VERITAS, v Památníku české reformace ve Velké Lhotě u Dačic a v Síni Evy Melmukové v Telči za 40 Kč (+ poštovné a balné v případě objednání na dálku). Kromě toho je  níže ke stažení také v digitální podobě.

Bibliografické údaje:
MELMUK, Petr. První ordinované kazatelky v ČCE v odobí 1953–1956. Lysá nad Labem: VERITAS, 2023, 32 s.

25.12.2023

Jan Dlask obětí střelby na Filozofické fakultě UK v Praze

S bolestí v srdcích vzpomínáme na člena VERITAS a dlouholetého náhradníka jejího výboru Mgr. Jana Dlaska, Ph.D. (1973-2023), z Pardubic. Do naší historické společnosti vstoupil v roce 2007, přestože církevní dějiny ani česká reformace nebyly jeho hlavním profesním zájmem. Vystudoval finštinu a švédštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která se od roku 2002 stala jeho pracovištěm a nakonec, žel, i místem, kde tragicky zemřel jako jedna z obětí masové vraždy 21. prosince 2023.

Na oddělení Finských studií (Ústav germánských studií FF UK) pracoval dr. Dlask jako odborný asistent se specializací na finskošvédskou literaturu (tzn. švédskojazyčnou literární tvorbu ve Finsku) a literární sociologii. Studentům přednášel také současnou finskou literaturu a její dějiny. Vedl bakalářské a diplomové práce svých studentů. Mimo to se věnoval překladatelství, působil jako editor nebo autor odborných článků o severské literatuře a samozřejmě sledoval finskou literaturu na české literární scéně. Filologie a literární věda, potažmo celá akademická obec, v něm přišly o zapáleného experta v poměrně úzkém oboru finských studií v Česku.

Jan Dlask byl pravidelným účastníkem pardubických jarních a podzimních seminářů pro učitele a zájemce o dějepis, český jazyk a společenské vědy, kterých VERITAS uspořádala už více než padesát. Přestože tato oblast zájmu byla pro něj jen koníčkem, nezapomeneme na jeho odborné dotazy, diskuzní příspěvky ani na vždy kultivovaný slovní projev a klidnou a přátelskou povahu. Při 46. semináři, který se konal 21. října 2017, jsme si ho pozvali i jako hosta, aby nám předestřel průnik mezi svým profesním zaměřením a mimopracovním zájmem v přednášce Historie a současnost severského protestantismu, po níž samozřejmě odpovídal na všechny dotazy.

Na jeho památku odkazujeme na audiozáznam z této přednášky i z následné diskuse.

Jsme vděční za jeho život i přínos nejen pro historickou společnost VERITAS. Vyjadřujeme hlubokou účast z jeho ztráty jeho mamince, přátelům i dalším blízkým.

Výbor VERITAS

Odkazy:

Heslo Jan Dlask na encyklopedii Wikipedia
Kompletní údaje o vyučujícím na webu FF UK
Nekrolog Dlaskova dlouholetého kamaráda Martina Valáška v Deníku Referendum
Zpráva o tragické smrti J. Dlaska v Pardubickém Deníku
Zpráva o tragickém úmrtí na serveru HBL.fi
Vzpomínka kolegů na tragicky zesnulé vyučující FF UK

Fotografie pořízená Bjørnem Forsbergem převzata a upravena z webu SkandinavskyDum.cz.

30.7.2023

400 let od sepsání Labyrintu ráje a srdce J. A. Komenským

Na letošní rok připadá 400. výročí sepsání Labyrintu ráje a srdce „učitelem národů“ Janem Ámosem Komenským. Právě roku 1623 dokončil Komenský její původní rukopis (který později ještě revidoval a rozšiřoval). Jde o patrně nejznámější Komenského spis, jeho hodnota spočívá také ve vysoké lingvistické úrovni.
Připomínáme, že originální text Labyrintu je pro všechny zájemce v češtině i angličtině v plném znění k dispozici na zvláštní webové stránce www.labyrint.cz.
Pokud se dnešní generace chtějí seznámit s obsahem díla a nechtějí se nechat rozptylovat barokní češtinou, která má sice svou krásu, ale po čtyřech stoletích nemůže, než obsahovat z dnešního pohledu různé archaismy, knižní výrazy, složité větné vazby např. s přechodníky apod., mohou ke čtení zvolit Labyrint v moderním překladu do jazyka 21. století. Před 13 lety jej vydalo nakladatelství Poutníkova cesta a distribuuje ho křesťanské vydavatelství Didasko na svém eshopu.
Autorem předmluvy tohoto moderního vydání je Mgr. Robert Hart, kazatel a historik. Doslov napsal PhDr. František Hýbl, emeritní ředitel Muzea Komenského v Přerově, komeniolog, pedagog a dějepisec. Publikace vyšla i jako audiokniha na CD (ve formátu mp3). Načetl ji brněnský herec Vladimír Hauser, doprovod na loutnu nahrál Tomáš Najbrt. Vřele doporučujeme.

28.6.2023

Slavnostní otevření Síně Evy Melmukové v Telči
3. července 2023

Historická společnost VERITAS zve na slavnostní otevření Síně Evy Melmukové, zakládající členky a emeritní moderátorky VERITAS, která zemřela loni v listopadu. Síň se nachází v Telči na náměstí Zachariáše z Hradce v přízemí domu č. 21. Slavnostní otevření proběhne v pondělí 3. července 2023 ve 14 hodin.

6.11.2022

Zemřela doc. PhDr. Eva Melmuková

Sestra doc. PhDr. Eva Melmuková, jedna ze zakládajících členů historické společnosti VERITAS, čestná členka jejího výboru a emeritní moderátorka VERITAS, farářka, historička a archivářka, žena mnoha profesí, povolání i obdarování, zemřela 5. listopadu 2022 ve věku 90 let. Až do posledních dní ji neopustil zdravý úsudek, životní moudrost ani laskavý humor a elán.

Eva Romana Melmuková, rozená Šašecí, vystudovala evangelickou teologii, historii a archivnictví. V 60. letech 20. století přidala ještě doktorát z etnografie a folkloristiky a další odbornou maturitu. Byla jako jedna z prvních žen v Českobratrské církvi evangelické ordinována farářkou. Brzy po začátku jejího působení jakožto vikářky ve sboru ČCE na Praze-Smíchově jí byl odebrán státní souhlas k výkonu duchovenského povolání. Odepření možnosti působit v oboru, na nějž se připravovala a k němuž byla kvalifikovaná, bylo stanoveno na neurčito. Nakonec trvalo 29 let. V té době, kdy se také vdala za evangelického faráře ThDr. Jiřího Melmuka a společně s ním vychovala syna Petra, pracovala na různých místech, aby se ke kazatelské činnosti vrátila až jako invalidní důchodkyně po prodělané mrtvici v roce 1986. Tehdy převzal Jiří Melmuk velkolhotecký sbor a Eva Melmuková se stala farářkou v Telči. Tam působila oficiálně do konce roku 1996. Potom ovšem takřka do posledních chvil (ještě v roce 2022) vypomáhala svému synovi Petrovi v telčském sboru ČCE nejen při bohoslužbách, ale také při vedení shromáždění v týdnu, na setkáních střední generace, při výuce náboženství dětí i přípravě konfirmandů.

Teprve na prahu 90. let minulého století ji rovněž čekala krátká, ale velmi úspěšná kariéra v komunální politice ve městě Telči (které bylo roku 1991 zapsáno na seznam UNESCO) a jen o něco delší akademické působení na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se stala docentkou Katedry církevních dějin. Právě v té době stála u zrodu od počátku ekumenicky zaměřené spolupráce v historické společnosti VERITAS. I když zprvu nebyla přímo ani její moderátorkou ani jednatelkou, pracovala soustavně a neúnavně ve výboru a svou moudrostí a rozhodností nadchla mnohé další spolupracovníky; byla „motorem a také kormidlem“ činnosti VERITAS.

V 80. letech byla Eva Melmuková členkou Poradního odboru pro historická studia Synodní rady ČCE. Poradní odbor vytvořil při dvousetletém výročí tolerančního patentu (1781-1981) Komisi pro toleranční přihlášky. Při práci v této komisi Eva Melmuková se spolupracovníky na základě podrobné a srovnávací analýzy primárních a sekundárních pramenů z toleranční doby na celém území dnešního Česka odkryla a jako první spolehlivě prokázala dosud jen tušenou, legendarizovanou a také často bagatelizovanou kontinuitu předbělohorských a tolerančních církví přes období pobělohorské. Tehdy křesťané – následovníci české reformace – několik generací žili v ilegalitě a v důsledku vnějšího útlaku za první a zároveň i nejdelší totalitní nadvlády v českých dějinách v době diktátu ideového monopolu Římskokatolické církve vytvořili neinstituční, přitom ale jednotnou skrytou církev české reformace. Tímto objevem, doloženým precizním pramenným výzkumem a shrnutým do sborníku Evangelíci v rané době toleranční (1995-1996 a 2017) a monografie Patent zvaný toleranční (1999 a 2013), byly její zásluhou do značné míry přepsány dosavadní české církevní dějiny.

V roce 1992 velkolhotecký sbor ČCE dostal za farářování syna Evy Melmukové Petra zpět komunisty konfiskovanou budovu dolní fary. Jejím přičiněním byl v malé obci na jihu Českomoravské vrchoviny unikátní Evangelický toleranční areál po právu zapsán mezi kulturní památky České republiky. V pozdějších letech pro jeho záchranu neváhala použít prostředky ze svého rodinného dědictví po předcích, které restituovala.
Další z mnoha jejích iniciativ byl mezidenominační Kruh českých duchovních tradic. Plodem dlouhodobé a seriózní práce s historickými prameny a jejich interpretací v různých křesťanských směrech v ČR je kniha Hlas volajícího na poušti (2018), přinášející ojedinělý soubor společně naformulovaných textů ke každé české duchovní tradici, na nichž se členové různých církví dokázali nakonec shodnout.

Eva Melmuková v 90. letech nejprve pouze sama se svým synem zastupovala Českobratrskou církev a vlastně celou Českou republiku na každoročních Konferencích evropských protestantských muzeí. Brzy k účasti přesvědčila VERITAS a v dalších letech až do covidové pandemie vyjížděla z naší republiky vždy malá delegace za VERITAS, jejíž byla ona součástí. (Na posledních konferencích byli ve společné české skupině ovšem už také zástupci nového Spolku přátel Muzea české reformace ve Velké Lhotě u Dačic.)

U příležitosti osmdesátin obdržela doc. Eva Melmuková v roce 2012 za svou dlouholetou službu v církvi Medaili vděčnosti ČCE a při své konvokační přednášce na ETF UK, v níž připomněla čtyři své vysokoškolské učitele, jí byla předána Čestná medaile Jana Amose Komenského, nejvyšší fakultní vyznamenání.

Po smrti prvního moderátora VERITAS PhDr. Vladimíra Sakaře, CSc., ho v roce 2004 nahradila v nejvyšší funkci, která je obdobou předsednictví. V roce 2016 ji vystřídal její syn ThDr. Petr Melmuk, Th.D. Zároveň byla valnou hromadou prohlášena čestnou členkou výboru s právem se dál účastnit schůzí, což vlastně až do té poslední 22. října 2022 pravidelně činila (a kdo ji znal ví, že i tuhle službu v době, kdy už byla svým vlastním rozhodnutím jen „na odpočinku“, nedokázala dělat jinak, než aktivně, promyšleně a neúnavně). Jejím odkazem bude VERITAS žít pochopitelně i dál.

Poslední rozloučení se ses. Melmukovou bylo při smutečním obřadu v sobotu 12. listopadu 2022 od 15 hodin v Evangelickém tolerančním areálu ve Velké Lhotě u Dačic (velkolhotecký sbor je od roku 2016 kazatelskou stanicí farního sboru v Telči), tedy v místě, které ji bylo obzvlášť drahé.

výbor VERITAS

4.11.2022

Jubilejní sborník Evy Melmukové-Šašecí

Historická společnost VERITAS vydala na jaře 2022 sborník u příležitosti životního jubilea zakládající členky VERITAS, čestné členky jejího výboru a emeritní moderátorky (předsedkyně) VERITAS, evangelické farářky, historičky a archivářky doc. PhDr. Evy Melmukové.

Na 40 stránkách je vzpomenuto nejprve její životní výročí před deseti lety. Sborník pak pokračuje nejdůležitějšími myšlenkami a přednáškami jubilantky za posledních 10 roků. Na závěrečných stránkách je také její bibliografie.

Sborník lze stáhnout z webu VERITAS nebo je možné si objednat jeho tištěnou podobu.

2.8.2022

Zapadlí evangelíci – 9 let starý seriál České televize

V letních prázdninových dnech upozorňujeme na seriál ČT Zapadlí evangelíci z roku 2013, který veřejnoprávní televize uvedla na obrazovkách na prahu roku 2014. Nezapadl v zapomnění a mimo jiné i v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině je užitečné si ho znovu pustit.
Domovská stránka seriálu na iVysílání ČT obsahuje seznam všech pěti dílů, z nichž všechny kromě prvního lze stále zhlédnout. Úvodní díl s názvem Marie zavádí diváky za Marií Provazníkovou a jejími souvěrci z českých vesnic Bohemky, Veselynivky a Pervomajsku na Ukrajině. Na webu Exil.cz je alespoň k přečtení reportáž Mileny Štráfeldové s natáčením související.
V dalších dílech pozve průvodce seriálem, potulný kazatel ČCE Petr Brodský, diváky postupně do Bjeliševace v Chorvatsku (díl se nazývá Dvojí pohled), do Srbska (díl Modlitba pro Veliko Srediště), do Peregu Mare v Rumunsku (díl Síla slova a země) a do Zelówa v Polsku (díl Řeč skla). Režie P. Kolínský a Z. Patočka

9.7.2022

Upozornění na zajímavý rozhlasový pořad o Velké Lhotě u Dačic

Rádio Proglas vysílalo 19/4/2022 ve 20.15 hodin v premiéře pořad z cyklu „Z regionálních studií“ nazvaný Tajní evangelíci ve Velké Lhotě. Připravila ho redaktorka Anna Janošková.
V reportáži se stopáží 25 minut hovoří Milada Čermáková ze Spolku přátel Muzea české reformace ve Velké Lhotě u Dačic a farářka Eva Melmuková o předtoleranční době a Muzeu české reformace a Evangelickém tolerančním areálu. Zájemci si mohou pořad pustit ze záznamu.

9.7.2022

Dědic české reformace

Památník k nedožitým padesátinám Daniela Nevečeřala – Nevala

Spřátelený spolek Exulant, z. s., vydal sborník nedožitému jubileu nadějného mladého vědce, komeniologa a potomka českých exulantů.
Daniel Alexander Nevečeřal (1970–2005) byl potomkem českých exulantů pro víru. Jeho otec nakonec zakotvil ve Švýcarsku, kde příjmení bylo zkráceno pro praktickou potřebu. Daniel Neval nalezl cestu zpět do „země otců“. Původním studiem fyzik připojil ke svému vzdělání i evangelickou teologii a věnoval se důkladně i důsledně odkazu Jana Ámose Komenského.

Editorem 133 stránkové brožované publikace je předseda Exulantu Jan Bistranin. Do sborníku svými vzpomínkami na D. Nevala přispěly mimo jiné historičky Edita Štěříková a Eva Melmuková nebo komenioložka nebožka Dagmar Čapková. (Poslední dvě jmenované jsou přímo členky VERITAS.) Brožura obsahuje ovšem i recenze na Nevalovy odborné práce (od současného moderátora VERITAS Petra Melmuka) a také několik Nevalových autorských textů.

Sborník je důležitým zdrojem informací o činnosti poprvé znovu obnovené Komise pro studium rekatolizace českých zemí v 16.–18. století, kterou Daniel Neval v letech 2004–2005 krátce vedl jako její sekretář. Tuto komisi společně zřídily Ekumenická rada církví v ČR a Česká biskupská konference Římskokatolické církve.
VERITAS památník D. Nevala přijala do komisního prodeje a nabízí ho všem zájemcům za cenu 120 Kč. Objednávky přijímáme emailem.

Bibliografické údaje:
BISTRANIN, Jan (ed.): Dědic české reformace. Památník k nedožitým padesátinám Daniela Nevečeřala – Nevala. Exulant 2021, 133 s. ISBN 978-80-905318-6-4.

8.6.2022

Zemřela Mgr. Jarmila Kafková

Sestra Mgr. Jarmila Kafková, pedagožka a čestná členka výboru historické společnosti VERITAS, zemřela 6. června 2022 ve věku 86 let.

Povoláním učitelka J. Kafková vstoupila do VERITAS v roce 1995 a rozšířila skupinu našich členů a členek pobývajících v Pardubicích. Bylo to právě v době, kdy VERITAS začala v Pardubicích každoročně pořádat dva vzdělávací semináře, na jejichž organizaci se i J. Kafková významně podílela, dokud jí síly stačily.

Své mnohaleté pedagogické zkušenosti a dovednosti využila J. Kafková i na táborech mladých historiků, které VERITAS od roku 1996 jedno desetiletí pořádala o letních prázdninách ve Velké Lhotě u Dačic. Tam bývala jednou z vedoucích a měla na starosti i hospodaření a táborovou pokladnu.
Jarmila Kafková byla dlouhá léta pokladní a účetní VERITAS a zasedala ve výboru až do roku 2006. Tehdy jí bylo na valné hromadě přiznáno čestné členství ve výboru (právo se i nadále účastnit schůzí s hlasem poradním).
I po tom byla nadále aktivní členkou Místního odboru VERITAS v Pardubicích. Ochotně a obětavě se i v následujících letech podílela na práci revizní a kontrolní komise VERITAS, a to i přes svůj postupně se zhoršující sluchový handicap. Ve VERITAS jí zkrátka vděčíme za mnohé.

Jejímu manželovi, který ji věrně na semináře VERITAS provázel a staral se pečlivě o prezenční listinu, i všem ostatním pozůstalým vyprošujeme pro nynější těžké dny útěchu od našeho nebeského Pána.

výbor VERITAS

Použita fotografie z fotoalba pardubického sboru ČCE.

30.12.2021

Vzpomínky Miloslavy Rychetské na YouTube kanále

» 30. výročí vzniku historické společnosti VERITAS «

VERITAS, historická společnost pro aktualizaci odkazu české reformace, slaví v prosinci 2021 výročí 30 let od svého založení v roce 1991. K tomuto výročí na náš YouTube kanál přibyla první z pěti částí memoárů zakládající členky VERITAS a pozdější čestné členky jejího výboru, archivářky Miloslavy Rychetské z Pardubic.

Jde o audiozáznam natočený s M. Rychetskou v roce 2007, kdy s jubilující pamětnicí rozmlouvala Jitka Drahokoupilová. Nejde tedy o YouTube vlog jako takový, spíše jakýsi podcast. Přejeme všem zájemcům, ale též i příbuzným a pozůstalým (kteří publikování umožnili), příjemný poslech.

18.11.2021

Unionismus a protireformace za tureckého ohrožení střední Evropy (doc. Václav Huňáček)

» 30. výročí vzniku historické společnosti VERITAS «

VERITAS, historická společnost pro aktualizaci odkazu české reformace, oslaví v prosinci výročí 30 let od svého založení v roce 1991. K tomuto výročí (a také k letošním nedožitým devadesátinám autora přednášky) byl na YouTube kanál VERITAS přidán videozáznam z 32. semináře pro učitele a další zájemce o dějepis, český jazyk a společenské vědy, který VERITAS uspořádala 23. října 2010 v Pardubicích. Přednášejícím měl tehdy být polyhistor doc. PhDr. Václav Huňáček, CSc., z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Těsně před seminářem ale onemocněl a nemohl se dostavit. Text jeho přednášky byl tedy přečten členem výboru VERITAS ThDr. Petrem Melmukem, Th.D.

Videozáznam vznikl spíše mimořádnou shodou okolností. Z akcí VERITAS pořádaných v uplynulých deseti letech pořizujeme obvykle jen audionahrávky.

V souvislosti s kulatým výročím naší historické společnosti se můžete těšit ještě i na zveřejnění další části naší jinak spíše chudé filmotéky.

20.6.2021

Svědectví faráře Jana Rosacia Hořovského o staroměstské popravě 1621 v novém vydání

K výročí staroměstské popravy z 21. června 2021 připravil zapsaný spolek Didasko nové vydání svědectví faráře podobojí od sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, který nejen že zahajoval svým kázáním sněm českých stavů v květnu roku 1618 (v jehož průběhu došlo ke třetí pražské defenestraci), ale před bestiální popravou o více než dva roky později byl jedním z posledních, kdo s popravenými mučedníky české státnosti přišel do styku. Připravoval asi polovinu z nich na jejich poslední cestu a všechny rozhovory s nimi zaznamenal pro budoucnost.

Díky Janu Rosaciovi a Karlovi Hýskovi, který toto výroční vydání připravil, máme v rukou autentické informace ve srozumitelném a všem snadno přístupném jazyce 21. století. Kniha o 104 stránkách a v pevné vazbě se na internetu prodává za 190 Kč. Objednat si ji můžete na webu vydavatele nebo v křesťanském knihkupectví Samuel.

Bibliografická citace:
HOŘOVSKÝ, Jan Rosacius. Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí roku 1621: v jazyce 21. století. Praha: Didasko, 2021, 104 s. ISBN 978-80-87587-81-2.

26.5.2021

Jen zdánlivě seriózní informace a tvrzení… (2)

Čtenáři 23. čísla Informačního bulletinu VERITAS nalezli v časopise i další vloženou přílohu, která bohužel došla po uzávěrce čísla a není proto ohlášena v obsahu. Protože přináší závažné (až alarmující) informace, považujeme za nutné na ni upozornit i takto výrazně na webu VERITAS. (Nezkrácená verze textu je ke stažení dole pod článkem.)

V době nepřehledných a často rozporuplných zpráv a diskusí buďme obezřetní a nezapomínejme na zdravý rozum a střízlivý věcný úsudek. Nedejme se zmýlit zdánlivě seriózními informacemi a tvrzeními!

V druhém pokračování našeho článku z 21. května se zastavme nad Audiorozvažováním faráře Jiřího Tenglera – „Bílá hora – 400 let poté“. Posluchač, který si na Soundcloudu vyhledal a vyslechl úvahy evangelického faráře Tenglera, byl ne mírně, ale nesmírně překvapen. Dozvěděl se totiž, že kdyby stavové na Bílé hoře zvítězili, dopadlo by to snad ještě hůře; Česká konfederace nebyla zralá, stavovský režim by ji možná přivedl k rozkladu. (Podrobně k celé této problematice, ovšem v seriózním hodnocení na základě historických reálií viz malý tisk VERITAS Česká konfederace. První pokus o demokratický stát ve střední Evropě 1619 (400. výročí), Pardubice 2019.) Josef II. prý umožnil zbylým hloučkům tajných evangelíků obnovit vlastní církev (ani ho to nenapadlo, všichni se museli vměstnat do oficiálně povolených konfesí – luterské a reformované). Za Marie Terezie prý stejně už náboženský útlak polevil (ještě v roce 1781 došlo např. k tvrdým zásahům proti „kacířům“ v hlavním městě – Praze). Tři sta let poroby za Rakouska je prý nutno zpochybnit, zejména pozdní vláda Františka Josefa prý byla v porovnání s komunistickou totalitou (proč právě toto porovnání?) radostným a liberálním režimem (včetně např. obžaloby T. G. Masaryka římskokatolickými katechety nebo nepovolení slavnostního odhalení pomníku mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze).

Celá úvaha se všemi chybami a nepřesnostmi se tak jeví jako snaha o změnu, a tedy v konečném důsledku likvidaci vědomí reálného historického vývoje v oblasti České republiky.

Závěrem ještě dáváme k úvaze, zda-li je na Bílé hoře loni na podzim vztyčený Kříž smíření (na vyobrazení) v kontextu českých konfesijních dějin opravdu tím nejvhodnějším symbolem. Skutečně nebylo možné s náležitým rozmyslem vztyčit raději pomník smíření v neutrální podobě, která by nevzbuzovala naprosto žádné negativní asociace v souvislosti se záměrným, mnohonásobným a dlouhodobým zneužíváním symbolu kříže římskokatolickou stranou v minulosti naší země při křížových výpravách proti protestantům a při násilné rekatolizaci? (Nebo se snad někde při smiřování někdejších nacistů s válku přeživšími Židy vztyčují svastiky – hákové kříže?) Byl by stylizovaný kalich – jakožto symbol rovnosti všech křesťanů před Bohem a také výraz, že jsou všichni lidé Boží děti, kteří spolu mají svorně, jako sourozenci v jedné rodině, žít – na témž místě pro římské katolíky jakožto symbol smíření přijatelný?

21.5.2021

Jen zdánlivě seriózní informace a tvrzení… (1)

Čtenáři 23. čísla Informačního bulletinu VERITAS nalezli v časopise i další vloženou přílohu, která bohužel došla po uzávěrce čísla a není proto ohlášena v obsahu. Protože přináší závažné (až alarmující) informace, považujeme za nutné na ni upozornit i takto výrazně na webu VERITAS. (Nezkrácená verze textu je ke stažení dole pod článkem.)

V době nepřehledných a často rozporuplných zpráv a diskusí buďme obezřetní a nezapomínejme na zdravý rozum a střízlivý věcný úsudek. Nedejme se zmýlit zdánlivě seriózními informacemi a tvrzeními!

Jako první příklad možného nesolidního ovlivnění v poslední době uveďme Pracovní listy Ekumenické komise pro české církevní dějiny 17. století. Vydává je Ekumenická rada církví v ČR a Česká biskupská konference Římskokatolické církve (ČBK). V Pracovních listech jsou připomínána obecně známá fakta bez jakéhokoliv hlubšího zkoumání a hodnocení. Zajímavá je i proměna Pracovního listu č. 1. První slavnostně uvedená verze byla doplněna ilustracemi autora velmi diskutabilních „Oprásků sčeskí historje“. Představitel ČBK Stanislav Přibyl vysvětluje tuto skutečnost takto: „Chtěli jsme tuto problematiku také trochu odlehčit, proto jsme požádali o spolupráci ‚jaze‘, tajemného autora ‚Oprásků sčeski historje‘, mezi českou veřejností dobře známých. Touto soutěskou našich dějin nás provede kat Mydlář, který svou práci ve své době odváděl opravdu ‚padni (hlava), komu padni‘ – zcela nestranně a ekumenicky.“ Tato verze Pracovního listu č. 1 byla jako zřejmě nevhodná záhy vyměněna za jinou, kde „Opráski“ byly nahrazeny jinými náhodně vybranými a s textem často tematicky více méně nesouvisejícími ilustracemi.

Na webu komise jsou ke stažení tři zmíněné Pracovní listy. Původní verzi Pracovního listu č. 1 (s „Opráski“) jsme pro dokumentaci a porovnání pro zájemce naskenovali.

19.5.2021

Publikace Živá minulost kraje pod Hradiskem

S VERITAS spolupracující Spolek přátel Muzea české reformace ve Velké Lhotě u Dačic připravil s finanční podporou Jihočeského kraje a obce Volfířov na podzim roku 2020 novou knihu. Shrnuje obsah výstavy, kterou Spolek zřídil na kruchtě tzv. horního kostela ve Velké Lhotě u Dačic. Autory knihy jsou předsedkyně spolku Mgr. Lenka Brychtová, DiS., členka výboru Milada Čermáková a kolektiv dalších spolupracovníků a přispěvatelů. V nákladu 500 ks tak vznikla fotografiemi a tabulkami bohatě doprovozená publikace k lokální historii a etnografii. Na 173 stránkách jsou popsány dějiny, rodáci a pamětihodnosti všech sídel (vesnic a osad), které jsou dnes sdruženy do obce Volfířov. Kraj pod vyvýšeninou Hradisko proslul jako kraj protestantský. Právě církevním dějinám tohoto regionu se věnuje další část publikace. Největší pozornost se zaměřuje na proces s tajnými evangelíky před tolerancí a také na přihlášky k tolerovaným církvím po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Samozřejmě je popsán i svérázný a vývoj, který vedl ke vzniku unikátního Evangelického tolerančního areálu: dvou ve Velké Lhotě sídlících tolerančních sborů a jejich dvou kostelů a dvou far. Genealogové ocení tabulkovou část – seznamy vyšetřovaných z roku 1763-1764 i jmenné soupisy přihlašujících se ke své víře.

Kniha není dosud v běžné distribuci u knihkupců a za cenu 270 Kč si ji lze opatřit na Obecním úřadě Volfířov, samozřejmě ve Spolku a s distribucí pomáhá i historická společnost VERITAS. Zájemci si mohou knihu objednat a nechat zaslat na naší emailové adrese.

Bibliografická citace:
BRYCHTOVÁ, Lenka a Milada ČERMÁKOVÁ. Živá minulost kraje pod Hradiskem. Velká Lhota: Spolek přátel Muzea české reformace ve Velké Lhotě, 2020, 173 s. ISBN 978-80-270-8643-6.

20.3.2021

Význam Karla II. z Lichtenštejna pro dějiny Moravy v širších souvislostech – online seminář VERITAS

Přijměte pozvání k dalšímu – v pořadí už 51. – semináři pro učitele a zájemce o dějepis, český jazyk a společenské vědy, které VERITAS tradičně pořádá dvakrát ročně v Pardubicích. Nynější protikoronavirová opatření setkávání nedovolují. S ohledem na pandemii jsme seminář již dvakrát po sobě odložili a nyní zveme všechny zájemce a příznivce k náhradnímu programu v online podobě.

Osobnost olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695), žijícího v době baroka, připomenou v širších souvislostech (i s ohledem na předloni proběhlou olomouckou výstavu „Za chrám, město a vlast“) doc. PhDr. Eva Melmuková (čestná členka výboru VERITAS) a ThDr. Petr Melmuk, Th.D. (moderátor VERITAS).

Před sledováním přednášky doporučujeme k osvojení základní faktografie prostudovat si malý tisk VERITAS (který se stal také vloženou přílohou časopisu Hlas Střediska české reformace v Telči a Velké Lhotě u Dačic, č. 19/2014–2020). Najdete ho ve formátu PDF o čtyři příspěvky níže na této stránce (byl zveřejněn 25. prosince 2020).

V sobotu 20. března 2021 bude v 10.00 hodin na YouTube kanálu VERITAS zpřístupněn předtočený záznam ze dvou krátkých přednášek (dohromady asi na 20 minut), který si každý bude moct pustit. Kromě toho doporučujeme shlédnout i film Barokní velmož (2018, 52 min) v archivu České televize.

Oba díly knihy z předloňské výstavy v Olomouci, které jsou v přednášce rovněž připomenuty, si můžete v plném rozsahu prohlížet díky službě ISSUU: první díl „Olomoucký biskup a kníže střední Evropy“, druhý díl „Místa biskupovy paměti“

Poslední částí programu v sobotu 20. března byla odpolední online diskuze k tématu semináře, kde všichni připojení mohli položit své otázky přednášejícím, popř. reagovat i na podněty k dalším tématům. Formou videokonference byli přítomni ze svých domovů i další členové výboru VERITAS. Videokonference proběhla přes platformu Google Meet od 13.30 hodin. Z diskuze byl pořízen audiozáznam (tj. stejně, jako tomu bývá v Pardubicích při všech seminářích).

K účasti a shledání po dlouhé nucené přestávce alespoň v této podobě srdečně zveme.

4.1.2021

Nový film o Janu Amosi Komenském „Jako letní sníh“

Česká televize odvysílala již několik hraných dokumentárních filmů s tematikou reformace a českých církevních dějin (volný cyklus „Česká protestantská historie“). Filmy vznikají ve společnosti VISTAFILM s.r.o. manželů Ivy a Lubomíra Hlavsových.

Nový celovečerní film (žánrově jde opět o dokudrama) vznikl v koprodukci s Českou televizí a IS Produkcí ze Zlína. Film přibližuje divákům život českého učence a exulanta Jana Amose Komenského, od jehož úmrtí v roce 2020 uplynulo 350 let. Televizní premiéra je v pondělí 4. 1. 2021 ve 20.00 hod. na kanále ČT2.

Jako letní sníh (96 min, 2020)
(trailer filmu film o filmu )

Období protipandemických opatření můžete využít i ke shlédnutí starších dílů volného cyklu „Česká protestantská historie“:

Hraný film zachycuje poslední měsíce života mistra Jeronýma Pražského, českého vzdělance ověnčeného tituly ze čtyř evropských univerzit, vynikajícího řečníka a Husova přítele, který se na koncil do Kostnice vydal, aby podpořil Husa v jeho soudním procesu. Na rozdíl od něj Husovo učení a víru v nápravu církve návratem k Bibli a stavu církve v apoštolských dobách pod tlakem nejprve odvolal, následně svého odvolání litoval a vzal ho zpět. To ho v roce 1416 – ani ne rok po Janu Husovi – přivedlo na „kacířskou“ hranici, kde byl upálen stejně jako Hus.

Poslední útěk Jeronýma Pražského (81 min, 2017)
(trailer filmu film o filmu I  film o filmu II )

Hraný film přináší příběh Husova italského žalářníka Roberta Tallia a nevěstky Markéty, popisuje historické události v Kostnici a poslední měsíce života mistra Jana Husa.

Jan Hus – cesta bez návratu (90 min, 2015) (trailer filmu )

Jednou z málo vzpomínaných osobností Obnovené jednoty bratrské je jeden z nejvýznamnějších českých (moravských) křesťanských misionářů, rodák ze Suchdola nad Odrou, David Zeisberger. Většinu svého života strávil v zámoří mezi severoamerickými indiány. Jeho životnímu příbehu se věnuje další z filmů.

David Zeisberger – apoštol indiánů (52 min, 2013)
(trailer filmu )

K 400. výročí posledního předbělohorského vydání Bible kralické v jednom svazku natočil režisér Lubomír Hlavsa hraný dokument o jejím dějinném významu. Snímek nese název „Pod ochranou Žerotínů“. V pořadu hovořila v několika vstupech i historička a někdejší moderátorka VERITAS doc. PhDr. Eva Melmuková.

Pod ochranou Žerotínů (52 min, 2013) (trailer filmu )

Režijní debut Ivy Hlavsové přibližuje téměř neznámou českou exulantskou historii z první poloviny 18. století. Tehdy bylo na okraji Berlína (na dnešním předměstí Neukölln) založeno městečko Český Rixdorf.

Český Rixdorf 1737 (27 min, 2012) (trailer filmu)

V roce 2010 byl natočen úspěšný dokument „Hrabě Zinzendorf – síla přesvědčení“ o obnoviteli Jednoty bratrské v saském Ochranově (Herrnhutu).

Hrabě Zinzendorf – síla přesvědčení (57 min, 2010) (trailer filmu )

28.12.2020

Volba prvních tří kněží historické Jednoty bratrské 1467–2017 (550. výročí)

Jedna z příloh časopisu Hlas Střediska české reformace v Telči a Velké Lhotě u Dačic, č. 19/2004–2020, je kopie článku historičky, archivářky, farářky a emeritní moderátorky VERITAS doc. PhDr. Evy Melmukové, publikovaného v Evangelickém týdeníku Kostnické jiskry, ročník 102, 2017, č. 11, s. 1, ze dne 5. dubna 2017. Věnuje se významnému výročí české i světové církevní historie. Nabízíme ho zde v plném znění:

Před 550 lety, snad na Zelený čtvrtek 26. března 1467, došlo v historii české reformace k významnému přelomu. Tehdy se ve Lhotce u Rychnova sešlo shromáždění asi šedesáti osob, které se odhodlalo k činu nedozírných následků – k volbě vlastních kněží.

Cesta k tomuto rozhodnutí byla dlouhá a nesnadná. První Bratří za neoficiálního duchovního vedení B. Řehoře zvolna dospívali k poznání, o němž probíhaly už dříve diskuse mezi valdenskými a husity táborské orientace. Pochopení zásady všeobecného kněžství, kde jediným prostředkem mezi Bohem a člověkem je pouze Ježíš Kristus a žádný jiný, patří k základům reformační teorie i praxe.

Konkretní jednání skupiny Bratří, vedených neformálním vůdcem B. Řehořem, bylo v roce 1467 nepochybně ovlivněno zejména dvěma bezprostředními impulsy. V roce 1466 byla totiž vyslovena papežská klatba nad českým voleným králem Jiřím z Poděbrad a vzápětí, právě v roce 1467, došlo v důsledku toho i k vypuknutí občanské války. Důvěra v jednání husitů s Římem byla hluboce otřesena. K tomu přistoupil i úděs z jednání olomouckého biskupa, který dal právě tehdy upálit tři roky vězněného B. Jakuba Chýlavu z Vyškova, který odepřel odvolat tvrzení, že zlý kněz neposvěcuje.

Na to Bratří v modlitebním a postním ztišení se ujistili v tom, že nastal vhodný čas k jednání. Ve Lhotce u Rychnova zvolili nejdříve 20 bratří ke správě sboru. Potom vykonali volbu kněží, přičemž sledovali biblický způsob ze Sk. 1 (doplnění kruhu apoštolů). Vybrali 9 mužů, jimž důvěřovali, a rozdali 12 lístků. Na třech z nich bylo napsáno „jest“, to je souhlas s volbou dotyčné osoby. V případě, že by kladný lístek neobdržel nikdo, byli připraveni volbu odložit. Posilou jejich záměru jim však bylo, že všechny tři kladné lístky našly své adresáty. Byli jimi: Matěj z Kunvaldu, selský syn, potom Eliáš z Chřenovic, mlynář, a konečně Tůma Přeloučský, krejčí, schopný i komunikace v latině.

Dodatečně byla ještě provedena zajímavá symbolika. Příslušník Jednoty bratrské B. Michal, vysvěcený původně ještě jako římský kněz, byl vyslán k nejstaršímu valdenskému knězi v Čechách, od něhož přijal i valdenské svěcení (o němž se Bratří domnívali, že pochází z doby předkonstantinské církve). Potom se B. Michal obojího svěcení vzdal a po volbě za bratrského kněze si vyžádal nové potvrzení od B. Matěje. Tím bylo jakékoli navázaní na formální apoštolskou posloupnost definitivně přerušeno.

Ve shromážděních církví hlásících se k české reformaci se dosti často zpívá píseň Radujme se vždy společně. Až ji budeme znovu zpívat, můžeme si připomínat, že se vztahuje právě ke vzpomenuté události.

25.12.2020

Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695), olomoucký biskup a kníže střední Evropy

VERITAS připravila jako vloženou přílohu časopisu Hlas Střediska české reformace v Telči a Velké Lhotě u Dačic, č. 19/2004–2020, malý tisk o této historické osobnosti. Využila při tom výsledky čtyřletého historického výzkumu týmu moravských vědců, které byly prezentovány v rámci výstavy „Za chrám, město a vlast. Olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna uprostřed barokní Evropy“ v Arcidiecézním muzeu Olomouc a Arcibiskupském zámku v Kroměříži v létě 2019. Výstava i dvě publikace a dokumentární film vyzněly poměrně jednoznačně jako nekritická glorifikace velmože a jeho dějinného odkazu. Ve VERITAS máme zato, že jde o osobnost přinejmenším rozporuplnou a v kontextu jeho doby i předešlého vývoje našich zemí, stejně jako s ohledem na po celé věky neměnné morální normy a principy, problematickou a vzbuzující otazníky. Tomuto tématu v širších souvislostech se proto bude věnovat (již dvakrát odložený) seminář VERITAS v Pardubicích v sobotu 20. března 2021.

17.11.2020

Třicetiletý zápas o prosazení záměru obnovy Mariánského sloupu

Na jaře VERITAS sestavila přehled o úporném třicet let trvajícím zápase Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí o prosazení jejího záměru. Jde o malý tisk na 8 stránkách (rozmnoženinu) VERITAS s tímto názvem, kterou nyní zpřístupňujeme na webových stránkách historické společnosti VERITAS. Její tištěnou podobu si zájemci mohou obstarat na emailové adrese VERITAS.

18.10.2020

Videozáznam z přednášky Evy Melmukové: Od Čtyř pražských článků přes Českou konfederaci k bitvě na Bílé hoře

Těsně před jarním nouzovým stavem přednesla emeritní moderátorka VERITAS a čestná členka výboru VERITAS, historička a archivářka doc. PhDr. Eva Melmuková přednášku o české reformaci na pražském Husově institutu teologických studií, c. p. o. Videozáznam z ní, pořízený péčí bratra Václava Klinkery a zapsaného spolku Akademie soběstačnosti, přinášíme nyní, v době dalšího nouzového stavu v ČR, jako určitou náhradu za nekonání podzimního semináře VERITAS v Pardubicích.

Zároveň představujeme oficiální YouTube kanál společnosti VERITAS, který byl právě založen a kde můžete v budoucnu očekávat další související vlogy (příspěvky).

Od Čtyř pražských článků přes Českou konfederaci k bitvě na Bílé hoře (E. Melmuková) (72 min, 2020)

6.9.2020

Záznam z promítání ve Velké Lhotě 6. července 2020

Ve výroční den mistra Jana Husa se ve Velké Lhotě u Dačic i letos konala připomínka na téma: Od Mistra Jana Husa ke Čtyřem článkům pražským z r. 1420 (600. jubileum). Po přednášce v horním kostele, provázeném hudbou památkově chráněných varhan, a vernisáži nové výstavy v bývalé márnici, se část účastníků přesunula na horní faru, kde bylo připraveno (Žofie Vobrová) promítání nazvané „Významné mezníky české reformace“, které provázel komentář (Eva Melmuková).

Kromě audiozáznamu bylo promítání natáčeno i videokamerou (Richard David). Odkaz na záznam rádi zveřejňujeme. Díky patří všem aktérům jmenovaným v závorkách.

Významné mezníky české reformace (25 min, 2020)

6.6.2020

Mediální reakce na novostavbu repliky staroměstského Mariánského sloupu

Staroměstská erekce. Smíření nikomu nevnutíte, ani sloupem Článek s tímto titulkem otiskly Lidové noviny v pátek 5. června 2020 v rubrice Názory na s. 10. Jeho autorem je Martin Zvěřina. Text článku v digitální podobě na webu Lidovky.cz

Mariánský sloup, nebo maketa z OBI? Amatérská napodobenina bude zbytečně štěpit společnost – tak nazvala svůj komentář ze stejného data pro komentářový web A2larm kulturního čtrnáctideníku A2 Apolena Rychlíková. I na jeho text zde odkazujeme.

Oba autoři mj. zmiňují zvláštní a velmi nestandardní okolnosti, jakými byla novostavba sloupu politicky prosazena – vnucena na náměstí, které je národní kulturní památkou. Také alarmující selhání úředníků a nerespektování a nenaplnění usnesení ze září roku 2017. Výhrady mají samozřejmě především k stoupenci proklamované funkci takového památníku: že bude symbolem dějinného smíření v českém národě. A ani jeden z nich takovému pokrytectví nevěří.

29.4.2020

Sloup národní tragédie a křesťanské hanby

27. dubna 2020 byl na zpravodajském serveru ChristNet.cz publikován odborný článek k novostavbě Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze z pera promované historičky Edity Štěříkové, autorky mnoha monografií o exulantech.

Nabízíme ho k přečtení na tomto odkaze.

12.4.2020

Text přednášky Mgr. Miroslava Soukupa z mezinárodní konference v Plzni

7. ledna 2020 VERITAS spolupořádala v rámci Sítě mezi kontinenty (společného projektu Presbyterní církve Koreje a Historické společnosti VERITAS) ve Středoevropském centru misiologických studií v Němejcově ulici v Plzni mezinárodní konferenci „Svědectví (včetně případného mučednictví) jako misie křesťanů“.

Jednatel VERITAS Mgr. Miroslav Soukup na ní v angličtině přednesl příspěvek k tématu konference z pohledu křesťanů ze skryté církve české reformace v předtoleranční době.

Text je na stránkách VERITAS nyní v době nařízené karantény přístupný pro všechny zájemce v českém (a po přepnutí vpravo nahoře) i v anglickém jazyce

4.4.2020

Online verze filmu Stopami tichých v zemi ke shlédnutí na YouTube

V době nařízené domácí karantény přinášíme všem zájemcům i nabídku na sledování krátkého videa natočeného ve společnosti K-video v roce 2001 pro Farní sbor Českobratrské církve v Telči.

Před téměř 20 lety vznikl pro tehdejší unii farních sborů Telč a Velká Lhota u Dačic snímek o reformačních dějinách na jihu Vysočiny, tedy na Dačicku, Telčsku a Velkolhotecku. Přináší informace o předcích dnešních evangelíků, žijících v této oblasti. Připravena byla i verze předabovaná do němčiny. Péčí člena VERITAS Richarda Davida (vedoucího Místního odboru VERITAS v Telči a Velké Lhotě u Dačic) byl digitalizovaný film v obou jazykových verzích zpřístupněn veřejnosti na YouTube. O Velikonocích 2020 byly filmy doplněny anglickými titulky. Doufáme, že bude pro návštěvníky webových stránek VERITAS zajímavý a podnětný.

Stopami tichých v zemi (česky s volitelně anglickými titulky, 15 min, 2001)
Auf Der Spuren Der „Stillenim Lande“ (německy s volitelně anglickými titulky, 15 min, 2001)

26.3.2020

Odložení semináře VERITAS pro učitele a další zájemce

původně naplánovaného na sobotu 28. 3. 2020 do Pardubic

Výbor VERITAS v důsledku platných mimořádných vládních opatření odložil konání semináře pro učitele a další zájemce o dějepis, český jazyk a společenské vědy, který byl připravován na 28. března 2020 v prostorách sboru ČCE v Pardubicích v ulici Sladkovského. Odklad je prozatím na neurčito, po skončení karanténních opatření bude vyhledán náhradní termín, popř. seminář v krajním případě i zcela zrušen bez náhrady. Děkujeme za pochopení.

Jako jistou kompenzaci za odložený seminář nabízíme všem zájemcům o VERITAS audiozáznamy z našich akcí v roce 2017. Můžete si je stáhnout, rozbalit a poslechnout, kdykoliv budete chtít. Většina souborů je ke stažení jako ZIP archiv. Pokud si s tímto formátem webový prohlížeč sám neporadí ani tento formát nedokážete otevřít ve svém počítači, použijte např. online zdarma a v češtině běžící službu Otevřito.cz.

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---