Středisko české reformace

Středisko české reformace v Telči a ve Velké Lhotě u Dačic má dvě části:

  1. sídlo VERITAS, historické společnosti pro aktualizaci odkazu české reformace, o. s., — knihovnu a archiv v Telči ve sborovém domě Beneše Optáta z Telče ČCE, kde se připravuje možnost odborného studia, popřípadě po předchozím objednání i ubytování (GPS: N49°11.015′ E15°27.234′);
  2. Evangelický toleranční areál ve Velké Lhotě u Dačic s výstavou „Česká reformace v evropském kontextu“ — tzv. Památníkem české reformace (GPS: N49°08.459′ E15°20.119′).

Evangelický toleranční areál

Památkově chráněný Evangelický toleranční areál sestávající ze dvou evangelických kostelů a dvou far se nalézá v malé obci Velká Lhota u Dačic na jihu Českomoravské vrchoviny. Administrativně tato oblast spadá do Jihočeského kraje, okresu Jindřichův Hradec (GPS: N49°08.459′ E15°20.119′). Tento toleranční areál je unikátní, jediný v České republice. Prochází jím naučná stezka, přibližující na 10 informačních panelech historii a význam místa.

Od roku 2003 je Evangelický toleranční areál, označený jako Středisko české reformace, součástí systému Turistických známkových míst v České republice. Na určených turisticky atraktivních místech může každý návštěvník zakoupit dřevěnou kulatou turistickou známku v hodnotě 30 Kč s vypáleným motivem, nebo symbolem navštíveného místa. Známka je upomínkou na návštěvu místa a je předmětem sběratelské hry. Více o známkách se dozvíte na webové prezentaci firmy Turistické známky s.r.o., která známky vyrábí. Středisku české reformace byla přidělena známka s pořadovým číslem 625 a byla zařazena do skupiny Církevní památky. Na známce je vyobrazen základní české reformace, tedy kalich před rozevřenou Biblí.

Turistická vizitka Evangelický toleranční areál ve Velké Lhotě V roce 2015 jsme Evangelický toleranční areál zařadili i do projektu Turistický deník. Turisticky zajímavá místa jsou vybavena samolepící vizitkou s fotografií a dalšími informacemi o místě. Turista si může v navštívených místech vizitku zakoupit (cena 12 Kč), nalepit si ji do svého deníku a doplnit informace o datu návštěvy a další poznámky. Turistická vizitka Evangelický toleranční areál ve Velké Lhotě má číslo 3327 a je zařazena mezi Církevní objekty a do regionu Vysočina.

Známka i turistická vizitka se prodává v Památníku české reformace, tzn. v „horním“ kostele (kostel s vyšší věží a věžními hodinami). Ve Velké Lhotě je ochoten známku prodat a na výstavě návštěvníky provést Karel Lojka (čp. 20). Mimo to je možné také zajistit odborný výklad zástupce VERITAS k výstavě (a samozřejmě i prodej známky a vizitky) po předchozí dohodě v sídle VERITAS na ☎ +420 567 243 888.

Evangelický toleranční areál je jediným místem v České republice, které svými stavbami, dochovanými ve venkovské obci, dokládá svébytnou část české historie.

Významnou zajímavostí české historie je skutečnost, že zde reformace (nazývaná nejčastěji jako husitství či Jednota bratrská) začala o 100 let dříve než mnohem známější reformace Martina Luthera v Německu nebo reformace Jana Kalvína ve Švýcarsku a Francii. Tato tzv. světová reformace probíhala v 16. století, česká reformace už ve století patnáctém, na jehož počátku působil a jako mučedník zemřel Mistr Jan Hus.

Měla tedy více času na vlastní vývoj, i když musela překonávat i mnohé nesnáze.

Nejvýznamnějším výdobytkem české reformace je v Evropě první oficiální zajištění svobody svědomí pro každého člověka včetně jinak bezprávných poddaných. Základem příštího zákona byl tzv. Kutnohorský smír v roce 1485, vlastní zákon se nazývá Majestát Rudolfův a byl vydán roku 1609.

Jeho působnost byla ovšem časově omezena na poměrně krátkou dobu, do počátku třicetileté války. Společnost v Evropě ještě nebyla zralá k pochopení důsledků vzájemného respektu.

Rudolfův Majestát byl zrušen (symbolicky rozstřižen) a po dobu 150 let zde nebyla povolena žádná jiná konfese, než panující (tehdy v daném případě římskokatolická). Teprve císař Josef II. roku 1781 vydal tzv. Toleranční patent, kterým povoloval legální existenci (i když jen trpěnou a s omezenými právy) také třem dalším konfesím: pravoslavné, luterské a kalvínské. Návrat k návaznosti na českou reformaci nepovolil, i když právě to dosud skrytí evangelíci očekávali a si přáli.

Patent také nebyl většinou vyhlášen úřední cestou obyvatelstvu. Informaci o něm si lidé předávali sami. V okolí Velké Lhoty bylo silné středisko skrytých evangelíků a ti získali možnost postavit si modlitebnu (původní, ještě nepřestavěný tzv. dolní kostel) hned roku 1783. Vystavěli si také skromný domek na místě dnešní „dolní fary“ pro svého duchovního. Protože však „evangelík“ znamená v němčině „luterán“, dosadily úřady luterského pastora. Většina i na velkolhoteckém sboru si však přála být spolu s převážnou částí ostatních tolerančních sborů kalvínská (helvetská, reformovaná). Chtěli si poslat žádost o změnu, ale sbor se tím rozdělil: větší část s žádostí souhlasila, menší se obávala, že by mohla přijít i o to, co už má.

Žádost nakonec dopadla kladně a ve Velké Lhotě byly najednou dva toleranční sbory. Reformovaní si postavili také skromný domek pro svého pastora na místě dnešní „horní fary“, ale modlitebnu měly obě konfese jen jednu a musely se v ní 80 let střídat. Mezitím se ve třicátých letech 19. století obě fary přebudovaly na patrové domy, ale největší změna teprve čekala. Roku 1861 byl vydán tzv. Protestantský patent, který formálně zrovnoprávňoval povolené církve a všichni si mohli budovat kostely s věží a zvony. Ve Velké Lhotě si reformovaní postavili roku 1873 nový kostel (tzv. horní), luteráni si původní modlitebnu zvýšili a přistavili k ní také věž se zvony.

Teprve v roce 1918 po vzniku Československé republiky se církev české reformace směla přihlásit ke svým kořenům a obě církve umělého rozdělení se spojily v ČCE. Velkolhoteckému sboru však zůstal, od roku 1992 památkově chráněný, Evangelický toleranční areál jako připomínka zajímavé minulosti.

Památník české reformace

Památníkem české reformace je expozice „Česká reformace v evropském kontextu“ v tzv. „horním“ (původně reformovaném) kostele ve Velké Lhotě u Dačic. Výstava podává základní informaci o podstatných souvislostech vývoje křesťanství na evropském kontinentu a o zařazení české reformace do těchto souvislostí. Je přístupná veřejnosti v letní sezóně od 1. května do 30. září. Možnosti shlédnutí výstavy viz výše v souvislosti s prodejem Turistické známky a vizitky. Vstup volný.

Expozice seznamuje s reprodukcemi historických dokumentů. Na mnoha informačních panelech je přiblížen vývojový kontext české reformace od starozákonní doby až po současnost.


Informační letáky

střediska české reformace ve Velké Lhotě u Dačic

Český leták ke stažení
  lhota-cz.pdf (812 kB, Adobe® Portable Document Format)

Německý leták ke stažení
  lhota-de.pdf (820 kB, Adobe® Portable Document Format)

Příloha k výstavě — česko-německá verze ke stažení
  pamatnik-cz_de.pdf (332 kB, Adobe® Portable Document Format)


Fotogalerie

Následující čtyři fotografie je možné zakoupit v Památníku české reformace. První zachycuje panorama obce Velká Lhota s oběma kostely, druhá je věnována interiéru a exteriéru tzv. „dolního“ kostela (včetně historického vchodu z toleranční doby), třetí zobrazuje tzv. „horní“ kostel včetně památkově chráněných varhan z 19. století, na čtvrté jsou kromě siluety obou kostelů i pohledy do expozice Památníku české reformace. (Foto: R. David)