Publikace, které VERITAS doporučuje — 2. část

Čestmír Rychetský: Turistický průvodce po chrudimském seniorátu

Typ publikace:

• turistický průvodce po 25 sborech chrudimského seniorátu Českobratrské církve evangelické („seniorát“ je vyšší územně správní celek této církve); sestaveno již v roce 1974, vydáno posmrtně;
• u každého sboru jsou uvedeny stručné dějiny, přístupnost, nápady na výlety pěšky a autem do okolí sboru, okolní sbory, u větších měst i necírkevní památky, u menších sborů rovněž poloha místa;
• doplněno přehlednou mapkou na přední předsádce a několika černobílými reprodukcemi fotografií

O autorovi:
Čestmír Rychetský (* 1921, † 1987), evangelický farář (Českobratrské církve evangelické), působil ve sborech: Jindřichův Hradec, Velká Lhota u Dačic, Telč, Chomutov a Hradiště; pracovník v oboru archivnictví (sborové archivy); publikované odborné práce: Kazatelé a sbory české národnosti církví A. V. a H. V. v Čechách a na Moravě 1781–1918 (1983)

Bibliografické údaje:
Rychetský, Čestmír: Turistický průvodce po chrudimském seniorátu, Pardubice 1997, 20 s.

Poznámky:

• k dostání nebo objednání na adrese společnosti VERITAS
• cena 25 Kč

Kristoslav Řičař: Občanská genealogie — Základy rodopisné práce

Typ publikace:

• příručka genealoga-amatéra obsahující cenné rady pro zpracování rodokmenu;
• „Kniha K. Řičaře je založena na rozsáhlých zkušenostech a je určena amatérům v rodopisném bádání. Obsahuje vše, čemu se dnes říká ‚know how‘: ukazuje ‚jak na to‘. … Oproti beznadějně vyprodanému Úvodu do genealogie je nová kniha Kristoslava Řičaře obsažnější. Jejím hlavním novým přínosem je výzva (i návod) k tomu, aby rodopiscova práce neskončila vypracováním tabulky se jmény předků — ať už počínaje či konče tím nejstarším zjistitelným. K. Řičař vede své čtenáře k širšímu pojetí práce: k vypracování a poznání ‚obrazu dějin rodu‘ — tedy k poznání událostí a okolností, které život každého z našich předků ovlivňovaly, nebo alespoň tvořily jeho ne nevýznamné pozadí. Taková rodopisná práce — poznávání ‚malých dějin‘ našich předků, kteří byli přece také součástí ‚velkých dějin‘, může být již hodnotným příspěvkem k našemu poznání minulosti.“ (část úvodu PhDr. Jindřicha Schwippela);
• obrazové přílohy obsahují reprodukce pramenů s přepisem textů, návrhy provedení evidenčních lístků genealoga, formuláře pro vypisování údajů z matrik a vzory grafického zpracování vývodů a rozrodů

O autorovi:
dipl. tech. Kristoslav Řičař (* 1920, † 2004), známý český genealog a popularizátor rodopisu široké veřejnosti; jeden ze zakladatelů společnosti VERITAS, její dlouholetý jednatel a čestný člen výboru; publikace: Úvod do genealogie — Kdo jsou moji předkové? (1995)

Bibliografické údaje:
Řičař, Kristoslav: Občanská genealogie — Základy rodopisné práce, nakladatelství Ivo Železný, Praha 2001, 136 s., grafické přílohy 33 s.
ISBN 80-240-1080-1

Vladimír Sakař: Jan Žižka, náš bratr věrný

Typ publikace:

• stručné a přehledné pojednání o životě a díle Jana Žižky z Trocnova, opírá se o výsledky práce ostatních historiků, neboť tato tématika je natolik zevrubně zpracovaná, že k ní lze připojit opravdu jen málo původních zjištění;
• vychází v době, kdy bývá husitství — a zejména Žižkova osobnost — zhusta démonizováno, přičemž se klade hlavní důraz na hyperkritické hodnocení polních obcí i osobnosti Žižkovy. Zapomíná se tak na realitu života doby husitské, kdy většina obyvatel Čech a Moravy se ocitala v nebezpečí smrti, v důsledku vypsání křížových výprav, které byly do země vysílány pravidelně. Kdybychom všeobecně odmítali obranu, museli bychom jednoznačně odmítnout také obranu země a jejích obyvatel i v nedávné minulosti (nacistická okupace, komunistická totalita).;
• připojeno 10 textových příloh (reprodukce pramenů) a seznam použité literatury

O autorovi:
PhDr. Vladimír Sakař, CSc. (* 1930, † 2004), archeolog a historik, dlouhá léta působící v Archeologickém ústavu Československé akademie věd a v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze; odborný zájem — výzkum římských importů do příhraničních oblastí římské říše, býval externím učitelem Ústavu klasické archeologie Univerzity Karlovy v Praze; církevním historikem církve Československé husitské, vedoucím literárněhistorického odboru při pražské diecézní radě CČSH, členem historické komise ideové rady CČSH; redaktorem bulletinu „Nový zápas“, pracovníkem ekumenických grémií — Kruh českých duchovních tradic, Ekumenická komise pro studium rekatolizace českých zemí a moderátorem Historické společnosti pro aktualizaci odkazu české reformace VERITAS; publikované odborné práce: Husův odkaz ve státnickém díle Jiřího z Poděbrad (1995), Po stopách husitů Moravou a Slezskem (2001, vedoucí autorského kolektivu)

Bibliografické údaje:
Sakař, Vladimír: Jan Žižka, náš bratr věrný, Církev československá husitská, Praha 2002, 55 s.
ISBN 80-7000-293-3

Vladimír Sakař a kol.: Po stopách husitů Moravou a Slezskem

Typ publikace:

• studie věnovaná historické topografii doby husitské na Moravě a v té části historické země Slezsko, která je nyní součástí České republiky;
• každé popisované místo uvádí stručná historie, charakteristika aktivit husitů na tomto místě, data o husitské a kališnické správě, přehledně označen význam místa a také fakt, jestli husitské památky v místě dosud stojí;
• doplněno orientační mapkou, použitou odbornou literaturou a abecedním rejstříkem všech 106 popisovaných míst

O autorovi:
PhDr. Vladimír Sakař, CSc. (* 1930, † 2004), archeolog a historik, dlouhá léta působící v Archeologickém ústavu Československé akademie věd a v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze; odborný zájem — výzkum římských importů do příhraničních oblastí římské říše, býval externím učitelem Ústavu klasické archeologie Univerzity Karlovy v Praze; církevním historikem církve Československé husitské, vedoucím literárněhistorického odboru při pražské diecézní radě CČSH, členem historické komise ideové rady CČSH; redaktorem bulletinu „Nový zápas“, pracovníkem ekumenických grémií — Kruh českých duchovních tradic, Ekumenická komise pro studium rekatolizace českých zemí a moderátorem Historické společnosti pro aktualizaci odkazu české reformace VERITAS; publikované odborné práce: Husův odkaz ve státnickém díle Jiřího z Poděbrad (1995), Jan Žižka, náš bratr věrný (2002)

Bibliografické údaje:
Sakař, Vladimír (a kol.): Po stopách husitů Moravou a Slezskem, Církev československá husitská v edici Rozhledy víry, svazek 15, Praha 2001, 48 s.
ISBN 80-7000-552-1

Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století

Typ publikace:

• obsáhlá práce věnovaná poslední vlně nekatolických exulantů z českých zemí. Zahrnuje i vlastní životopisy exulantů, seznamy exulantských rodin, mapy, dokumentární fotografie.;
• obsahem na tuto knihu navazuje následující publikace Pozváni do Slezska od téže autorky, která se studiu a mapování české náboženské emigrace věnuje dlouhá léta.

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Z nouze o spasení (1992), Země otců (1. vydání; 1995), Pozváni do Slezska (2001), Zelów (Česká exulantská obec v Polsku) (2002), Exulantská útočiště v Lužici a Sasku (2004), Země otců (2. vydání; 2005), Stručně o pobělohorských exulantech (2005), Exulantský kazatel (2007)

Bibliografické údaje:
Štěříková, Edita: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, nakladatelství KALICH, Praha 1999, 748 s.
ISBN 80-7017-253-3

Poznámky:

• k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​

Edita Štěříková: Exulantská útočiště v Lužici a Sasku

Typ publikace:
Autorka této knihy se soustavně zabývá dějinami české náboženské emigrace. Po třech titulech vydaných v Kalichu od roku 1999 (Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století; Pozváni do Slezska; Zelów — Česká exulantská obec v Polsku) podává ve své nové knize celkový přehled o náboženské emigraci z českých zemí v 17. a 18. století přes severní a severozápadní hranici, do Lužice a Saska. Exulanti hledající útočiště oživili válkou a morem vylidněná města a na venkově založili desítky nových obcí. V abecedně řazeném přehledu měst a vsí je zachycena krátká exulantská historie tak, jak ji lze doložit z dochovaných pramenů. Ve druhé části je v obsažnějších kapitolách podána stručná historie některých větších exulantských kolonií a českých sborů, jako jsou známé Drážďany, Žitava a mnohé jiné. Připojeny jsou mapy, fotografie.

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Země otců (1995), Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století (1999), Pozváni do Slezska (2001), Zelów (Česká exulantská obec v Polsku) (2002), Stručně o pobělohorských exulantech (2005), Exulantský kazatel (2007)

Bibliografické údaje:
Štěříková, Edita: Exulantská útočiště v Lužici a v Sasku, nakladatelství KALICH, Praha 2004, 550 s.
ISBN 80-7017-008-5

Poznámky:

• k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​

Edita Štěříková: Exulantský kazatel

Typ publikace:

• Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku.
• Edita Štěříková patří ke kmenovým autorům nakladatelství Kalich. Čtenářům je dobře známa jako neúnavná autorka rozsáhlých historických studií, jimiž soustavně mapuje dějiny české náboženské emigrace.
• Její nová knížka čtenáře patrně překvapí. Tentokrát totiž nejde o odbornou teoretickou práci, ale o historickou prózu — román či obsáhlou novelu, jejímž hlavním hrdinou je historická postava, exulantský kazatel Václav Blanický.
• Prozaické zpracování zpřítomňuje čtenáři nejen jeho osobní životní příběh, ale pohnuté osudy exulantů vůbec, a to způsobem daleko bezprostřednějším a účinnějším, než dokáže pouze faktografické historické pojednání. Pozoruhodné je samo autorčino kultivované, do detailu promyšlené vyprávění, kterým nás přenese do tehdejších časů, její mírně archaizující výrazivo, v němž zaslechneme ozvuk jazyka našich písmáckých předků.
• Historická novela Edity Štěříkové splňuje tři náročné požadavky: nese ji znalost věci, literární uměřenost a schopnost zprostředkovat čtenáři osobní prožitek.

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Z nouze o spasení (1992), Země otců (1. vydání; 1995), Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století (1999), Pozváni do Slezska (2001), Zelów (Česká exulantská obec v Polsku) (2002), Exulantská útočiště v Lužici a Sasku (2004), Země otců (2. vydání; 2005); Stručně o pobělohorských exulantech (2005)

Bibliografické údaje:
Štěříková, Edita: Exulantský kazatel, nakladatelství KALICH, Praha 2007, 440 s.
ISBN 978-80-7017-063

Poznámky:

• k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​

Edita Štěříková: Pozváni do Slezska

Typ publikace:

• rozsáhlé fundované dílo zabývající se českou náboženskou emigrací po roce 1741 do pruského Slezska a vznikem prvních čtyř exulantských kolonií v této oblasti;
• kromě vypsání historie této exulantské vlny přináší také detailní seznamy emigrantských rodin, kopie dobových dokumentů, chronologické tabulky, mapy;
• obsahem navazuje na knihu Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století od téže autorky, která se studiu a mapování české náboženské emigrace věnuje dlouhá léta.

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Z nouze o spasení (1992), Země otců (1. vydání; 1995), Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století (1999), Zelów (Česká exulantská obec v Polsku) (2002), Exulantská útočiště v Lužici a Sasku (2004), Země otců (2. vydání; 2005); Stručně o pobělohorských exulantech (2005), Exulantský kazatel (2007)

Bibliografické údaje:
Štěříková, Edita: Pozváni do Slezska, nakladatelství KALICH, Praha 2001, 602 s.
ISBN 80-7017-553-2

Poznámky:

• k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​

Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech

Typ publikace:

• Tvrdá náboženská perzekuce vládnoucí v českých zemích v době od Bílé hory až do tolerančního patentu donutila statisíce lidí k odchodu do exilu. Čeští exulanti se uchylovali ponejvíce do sousedních zemí Lužice, Saska, Polska, Slezska, Uher, později i do vzdálenějšího Braniborska. Dějiny české náboženské emigrace jsou velmi složitou a členitou otázkou.
• Kniha podává nenáročnou populární formou jejich stručný, avšak fundovaný přehled.

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Z nouze o spasení (1992), Země otců (1. vydání; 1995), Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století (1999), Pozváni do Slezska (2001), Zelów (Česká exulantská obec v Polsku) (2002), Exulantská útočiště v Lužici a Sasku (2004), Země otců (2. vydání; 2005), Exulantský kazatel (2007)

Bibliografické údaje:
Štěříková Edita: Stručně o pobělohorských exulantech, nakladatelství KALICH, Praha, 2005, 145 s.
ISBN 80-7017-022-0

Poznámky:

• k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​

Edita Štěříková: Zelów (Česká exulantská obec v Polsku)

dotisk, možno objednat

Typ publikace:

• obsáhlá monografie věnovaná dějinám české náboženské emigrace;
• renomovaná historička podává dějiny Zelova z exulantského, českého pohledu, jak jej umožňuje především farní archív evangelického reformovaného sboru v Zelově, sbírky zelovských rodáků a dosavadní polská literatura.;
• Součástí knihy jsou seznamy rodin, které přišly do Zelova před rokem 1820, seznamy zelovských farářů, kazatelů, starších a kantorů, jakož i seznamy českých rodin v Zelově v r. 1945.

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Z nouze o spasení (1992), Země otců (1. vydání; 1995), Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století (1999), Pozváni do Slezska (2001), Exulantská útočiště v Lužici a Sasku (2004), Země otců (2. vydání; 2005), Stručně o pobělohorských exulantech (2005), Exulantský kazatel (2007)

Bibliografické údaje:
Štěříková, Edita: Zelów (Česká exulantská obec v Polsku), nakladatelství KALICH, Praha 2002, 434 s.
ISBN 80-7017-793-4

Poznámky:

• k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​

Edita Štěříková: Země otců

Typ publikace:

• z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reEmigrace potomků českých exulantů;
• Autorka se podrobně zabývá exulantskými koloniemi na Střelínsku, na Táborsku, na Opolsku, v Polsku i na Volyni a Ukrajině.
• bohatý dokumentární doprovod, mapy, seznamy obyvatel, černobílé fotografie

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Z nouze o spasení (1992), Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století (1999), Pozváni do Slezska (2001), Zelów (Česká exulantská obec v Polsku) (2002), Exulantská útočiště v Lužici a Sasku (2004), Stručně o pobělohorských exulantech (2005), Exulantský kazatel (2007)

Bibliografické údaje:
Štěříková Edita: Země otců, občanské sdružení Exulant, Praha 1995, 505 s. (1. vydání)
Štěříková Edita: Země otců, nakladatelství KALICH, Praha 2005, 503 s. (2. vydání)
ISBN 80-7017-018-2 (2. vydání)

Poznámky:

• 2. vydání k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​

Edita Štěříková: Z nouze o spasení (Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska)

Typ publikace:

• publikace byla vydána k 250. výročí české emigrace do Pruského Slezska (1742–1992);
• jedná se o první a úvodní knihu z dlouhé řady publikací zaměřených na české exulanty v zahraničí;
• český evangelický exil se rozprostíral od Berlína přes Slezsko až na Ukrajinu;
• názvy kapitol: Česká emigrace ve třicátých letech 18. století: do Lužice a do Berlína; Organizovaná emigrace v první slezské válce; Shromaždiště českých emigrantů v Münsterberku; Rozdělení českého sboru v Münsterberku na luterský a reformovaný; Usazení se českých emigrantů ve Slezsku; Husinec; Bedřichův Tábor (Friedrichstabor); Bedřichův Hradec (Friedrichsgrätz); Založení dalších českých kolonií v Polsku (Zelov), vývoj slezských emigrantských osad; Mateřština a státní příslušnost; Reemigrace;
• reprodukce pramenů a obrazový materiál je komentován rovněž v němčině

O autorce:
prom. hist. Edita Štěříková (* 1937), emeritní archivářka Evangelické církve hessensko-nassavské, vědecká pracovnice dlouhodobě se zabývající problematikou českého evangelického exilu; publikované odborné práce: Země otců (1. vydání; 1995), Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století (1999), Pozváni do Slezska (2001), Zelów (Česká exulantská obec v Polsku) (2002), Exulantská útočiště v Lužici a Sasku (2004), Země otců (2. vydání; 2005), Stručně o pobělohorských exulantech (2005), Exulantský kazatel (2007)

Bibliografické údaje:
Štěříková, Edita: Z nouze o spasení (Česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska), nakladatelství KALICH, Praha 1992, 182 s.
ISBN 80-7072-948-1

Trhlina v oponě (aneb církevní kontakty nizozemských a českých protestantů v letech 1959–1989)

Typ publikace:

• zpracoval Pavel Šebesta dle diplomové práce Klaase van der Horsta: Een scheur in het gordijn (vydáno v nakladatelství EMAN, Heršpice 1997);
• tato útlá brožura z pera mladého nizozemského historika z Utrechtu je shrnutím zmíněné v nizozemštině psané studie;
• studie přibližuje nezaujatý pohled cizince na moderní církevní dějiny Československa a České republiky, a mapuje tak dosud bílé místo těchto dějin;
• většinu informací pro knihu čerpal autor z rozhovorů s pamětníky z Nizozemí i Československa, pro problematiku doposud existuje jen málo odborné literatury i pramenů, což je pochopitelné uvážíme-li, že jakékoliv kontakty probíhající přes „železnou oponou“, táhnoucí se napříč celou Evropou, byly velmi ztěžovány totalitní státní mocí na československé straně;
• v rámci příloh je připojen překlad originálního závěru diplomové práce, seznamy nizozemských studentů, kteří studovali v Praze, a českých, kteří studovali v Nizozemí, dále jména zahraničních teologů a filosofů, kteří se účastnili tzv. bytových seminářů, a výčet partnerských sborů z Českobratrské evangelické a Nizozemské reformované církve

O autorovi:
Klaas van der Horst vystudoval v Utrechtu historii, v letech 1996–1997 studoval v rámci ročního stipendia na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, stejně jako jeho otec, který byl v Praze v šedesátých letech rovněž na studijním pobytu a který se celoživotně angažuje v navazování mezisborových kontaktů mezi Nizozemskou reformovanou církví a Českobratrskou církví evangelickou, publikační činnost: Een scheur in het gordijn (1997)

Bibliografické údaje:
Šebesta, Pavel ( ed.): Trhlina v oponě (aneb církevní kontakty nizozemských a českých protestantů v letech 1959–1989), nakladatelství EMAN, Benešov 2002, 32 s.
ISBN 80-86211-21-5

Poznámky:

• k objednání on-line v nakladatelství Kalich:
  nakladatelství a knihkupectví Kalich
  Jungmannova 9, 101 78 Praha 1
  ☎ +420 224 947 505, fax +420 224 947 504
  ​