21. červen 2003

Za svobodu svědomí a vyznání

Vzpomínáme památky sedmadvaceti representantů stavovského odboje popravených na Staroměstském náměstí uprostřed příprav na vstup naší země do Evropské unie. Máme před sebou vizi Evropy, kde platí svoboda víry, svědomí a přesvědčení, kde se na základě humanitních ideálů prohlubuje demokracie, kde se kladou základy světového míru.

Na tuto cestu dějinami Evropy se náš národ vydal, když Mistr Jan Hus položil svůj život za svobodu v pravdě, když naše země již v roce 1485 přijala zásadu náboženské tolerance, která byla potvrzena Majestátem Rudolfovým v roce 1609. Evropa však nebyla pro tuto cestu zralá. Třicetiletá válka uvrhla většinu evropských zemí zpět na cestu konfesionálních států. Avšak puritánští členové anglikánské církve, kteří se stavěli proti zásahům státu do věcí víry a svědomí v Anglii tuto Evropu opustili, odešli do Ameriky a položili základy svobodné demokratické společnosti, jejímž vnitřním kvasem bylo reformační pojetí křesťanství.

Bylo zásluhou presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, že po roce 1918 začal budovat náš stát na ideálech demokracie a že opustil sny o staré Evropě. Tyto sny o domněle „křesťanské“ Evropě pod papežským vedením ve smyslu jakési nostalgie po středověku a podobné konservativní ideologie a utopie jsou iluzorní i v očích pokrokových římských katolíků. Není sporu o tom, že americká i evropská demokracie procházejí hlubokou krizí. Tu však nelze řešit návratem do minulosti, do středověku…

Nová Evropa a Spojené státy však nemohou při respektování stávající duchovní a kulturní plurality žít, aniž by čerpaly nové podněty a impulsy ze svých křesťanských tradic, které jsou u kořenů jejich duchovního, kulturního i politického života. K těmto kořenům patří v naší zemi i svědectví mužů jako byl Václav Budovec nebo Jan Ámos Komenský. Oba jsou symboly utrpení, které naší zemi přinesla Třicetiletá válka, oba jsou obětí snah udržet starou feudální, absolutistickou, jednobarevně konfesionální Evropu. Jejich zápas ukazuje cestu kupředu, cestu k svobodě svědomí a vyznání.

prof. dr. Josef Smolík

Staroměstské náměstí v Praze dne 21. června 1621

Odsouzení k popravě:

Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Bedřich z Bílé a na Řehlovicích, Jindřich Otta z Losu, Diviš Černín z Chudenic, Vilém Konecchlumský, Bohuslav z Michalovic, Valentin Kochan z Prachové, Tobiáš Štefek z Koloděj, Kryštof Kober z Kobersberku, Jan Šultys z Feldsdorfu, Maxmilián Hošťálek z Javořic, Jan Jesenius, Jan Hauenschild, Leonard Rüppel, Jan Kutnauer ze Sonnenštejna, Simeon Sušický ze Sonnenštejna, Natanael Vodňanský, Václav Maštěřovský z Jizbice, Jindřich Kozel z Peclínovce, Ondřej Kocour z Votína, Jiří Řečický, Michal Witmann, Šimon Vokáč z Chýš

Fotografie: Evangelický týdeník Kostnické jiskry 88, 2003, č. 28, s. 4.

Památce 27 staroměstských mučedníků,

kteří položili své životy na popravišti před 382 léty jako představitelé stavovského odboje, bylo věnováno již tradiční vzpomínkové pietní shromáždění 21. června večer v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Letos se konalo pod záštitou pražského primátora MUDr. Pavla Béma.

Přes 700 přítomných zcela naplnilo překrásný barokní chrám CČSH a po shromáždění se účastníci odebrali v průvodu k pamětní desce na radnici. — Moderátor shromáždění Ing. Miloš Šolc, předseda Bratrské jednoty baptistů, přivítal přítomné, jmenovitě oficiální hosty a uváděl následující program. — Slovo k výročí přednesl Mgr. Pavel Černý, předseda Rady církve bratrské a místopředseda ERC v ČR, který nastínil duchovní profil popravených reprezentantů protihabsburského odboje a poukázal na kořeny jejich zápasu o svobodu svědomí a vyznání. — Potomek popraveného Natanaela Vodňanského PhDr. Jan Vodňanský pozdravil přítomné pietního aktu a v krátkém projevu naznačil dějinný význam stavovského povstání a odkaz jeho představitelů i pro náš dnešek a zítřek. — Spisovatelka Dagmar Štětinová ve svém projevu vyšla z Husova odkazu: „Milujte se vespolek a pravdy každému přejte“ a pak sledovala humanitní linii v pohnutých dějinách našeho národa od Husa a husitského krále Jiřího Poděbradského, J. A. Komenského aj. k T. G. Masarykovi. Na základě historických faktů vylíčila bělohorskou tragédii a následnou krvavou exekuci na Staroměstském náměstí i další protireformační útlak, persekuce, emigrace a nástup cizí šlechty. Procítěně vlastenecký projev zakončila svými působivými verši k výročí poprav 1621.

Pietní shromáždění obohatil koncert, v němž vystoupili umělci s hudebními i pěveckými díly: Bachovo Adagio ze sonáty g-moll přednesl náš přední houslista Čeněk Pavlík, Dvořákovu Biblickou píseň a Haydnovu árii z oratoria Stvoření světa zpívala sopranistka Magda Bělohlávková za varhanního doprovodu Jana Bernátka, Árii pro housle a kytaru Milana Tesaře přednesly Šárka Pokorná a Jitka Horáčková, na začátku i na závěr shromáždění varhany mohutně rozezněl Jan Bernátek.

Po ukončení programu v kostele vyšli účastníci v početném průvodu s věnci a prapory pořádajících organizací za doprovodu vojenské hudby k pamětní desce na Staroměstské radnici. Byli mezi nimi oficiální hosté: zástupce Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR poslanec Ing. Jan Zahradil, který též u radnice krátce promluvil, zástupci Magistrátu hl. města Prahy, kteří jménem omluveného primátora MUDr. Pavla Béma zde položili kytici 27 bílých růží, zástupci města Žatce v čele se starostou Ing. Jiřím Farkotou, který v projevu připomenul též popraveného Maxmiliána Hošťálka ze Žatce, předseda Čs. obce legionářské generálmajor Antonín Špaček, který též přítomné oslovil, zástupci velvyslanectví Slovenské republiky, patriarcha CČSH ThDr. Jan Schwarz s doprovodem duchovních, zástupci Sokola, skautu a dalších veřejných organizací, sdružení, věd. institucí a vysokých škol humanitního směru aj. Krátkým proslovem o smyslu pamětního shromáždění je zakončil s poděkováním za účast moderátor Ing. Miloš Šolc. Orchestr české armády zahrál jako první hymnu Slovenské republiky (k poctě popraveného rektora pražské univerzity slovenského původu Jana Jesenia) a po ní hymnu České republiky.

Pamětní shromáždění na Staroměstském náměstí vyznělo nejen v důstojném pietním duchu, ale i jako aktuální výzva k odpovědné účasti na cestě našeho národa a státu v evropském společenství. Je potěšitelné, že se shromáždění letos uskutečnilo za rostoucího počtu účastníků a zájmu veřejnosti i sdělovacích prostředků. Televize i rozhlas vysílaly z něho několik záběrů ve svém zpravodajství a rovněž denní tisk mu věnoval pozornost. — Poděkování patří všem účinkujícím řečníkům i umělcům a v neposlední řadě zejména Ing. Drahomíře Garajové, činovnici Kostnické jednoty a společnosti Veritas, s několika málo spolupracovníky za spolupořádajících sdružení a společností za propagaci a organizační zabezpečení celé náročné akce.

dč

Otištěno: Evangelický týdeník Kostnické jiskry 88, 2003, č. 26, s. 4.