Slovo závěrem a poznámky

Několik poznámek k svatováclavské tradici

K počátkům české státnosti

Vladimír Sakař (Církev československá husitská)

V poslední době dostává tradice spjatá s knížetem Václavem novou dimensi: před nedávném na tuto okolnost upozornil profesor právnické fakulty UK Václav Pavlíček (Kam směruje česká státnost, Právo 7. 10. 2002, s. 6.). Tím, že byl přijat den, v němž se slaví svátek knížete Václava, jako svátek české státnosti, se otevřela pro mnohé možnost nedobré interpretace této skutečnosti u tom smyslu, jak byla svatováclavská tradice interpretována za 2. republiky a za „Protektorátu“. Svatováclavská tradice bývá per nefas vykládána jako tradice podrobení se latinské církvi a karolinské říši Bývá to dokumentováno zejména přijetím povinnosti každoročního poplatku 500 volů a 120 hřiven stříbra. Tento poplatek však byl mnohem starší, tedy kníže Václav se k němu nezavázal. Tento poplatek bývá vykládán jako znak subordinace karolinské říši. Neuvědomujeme si však, že takové poplatky nebyly neběžné v té době ve střední Evropě. Tak např. karolinská říše platila podobný poplatek uherskému panovníkovi a nikdo jen z tohoto faktu podřízenost říše Uhrám nevyvozuje.

Významnější je však dnes zapomínaná skutečnost, že svatováclavská tradice velmi úzce souvisí s tradicí budování nezávislého svobodného státu. Tato souvislost je doložena též ikonograficky. Známe zpodobení knížete Václava s korouhví s kalichem v ruce. Obecnost této představy dokládají i reliéfně zdobené kachle. Jeden takový byl nalezen v areálu hradu Střekova (obrázek). Československé legie měly větší počet útvarů, které nesly jméno buď Husovo nebo Žižkovo. V legiích prvé světové války měly některé pluky polní ikony, na nichž byl vyobrazen kníže Václav (obrázky). Obě tyto tradice jsou spojeny se vznikem samostatného státu v roce 1918 naprosto nesporně.

Výklady z doby druhé republiky i z časů tzv. Protektorátu jsou irelevantní a destruktivní.

VSk prosinec 2002