Výstava: Česká reformace v evropském kontextu
F V exilu a v pronásledování (1650–1781)
F 1 Exulanti a emigranti
1. Jan Amos Komenský, nejznámější z českých exulantů – poslední biskup Jednoty bratrské a „učitel národů“
– Komenského autograf asi rok před jeho smrtí
– Komenského heslo
![Jan Amos Komenský](graphic/reformace/F1-1.jpg)
2. Kšaft Umírající Matky Jednoty bratrské z roku 1650 – závěrečné slovo Komenského nad Jednotou i odkaz budoucím pokolením
![Kšaft Umírající Matky Jednoty bratrské z roku 1650](graphic/reformace/F1-2.jpg)
3. Titulní strana prvního vydání Komenského spisu „Předchůdce vševědy“ z roku 1637
![Předchůdce vševědy](graphic/reformace/F1-3.jpg)
4. Mapa Moravy, dílo J. A. Komenského
![Mapa Moravy Jana Amose Komenského](graphic/reformace/F1-4.jpg)
5. Pavel Stránský, autor knihy O státě českém (Respublica bojema), kde jako exulant velmi seriózně informoval evropskou veřejnost o vlastivědě i dějinách své země
![Pavel Stránský](graphic/reformace/F1-5.jpg)
6. Autoportrét Jana Kupeckého, bratrského exulanta, který pro víru odmítl kariéru dvorního malíře rakouského císaře
![Autoportrét Jana Kupeckého](graphic/reformace/F1-6.jpg)
F 2 Služba exilu domovu
1. V místě posledního útočiště – Amsterodamu – poskytl J. A. Komenský skryté církvi pomoc mj. v podobě kancionálu a Manuálníku, neboli Jádra Biblí svaté.
![Kancionál a Manuálník, neboli Jádra Biblí svaté](graphic/reformace/F2-1.jpg)
2. Vítanou a hojně užívanou knihou byl také kancionál luterského kněze Jiřího Třanovského, žijícího nakonec na Slovensku, s titulem „Cithara sanctorum“.
– Ex libris Třanovského
![kancionál luterského kněze Jiřího Třanovského](graphic/reformace/F2-2.jpg)
3. Velikou a záslužnou činnost vykonal v Žitavě Václav Kleych, emigrant z východních Čech. Knihy pro skrytou církev nejen vydával – například Nový zákon, ale i rozvážel, ač to bylo velmi nebezpečné.
– Tiskařská značka Václava Kleycha
![Knihy vydané Václavem Kleychem](graphic/reformace/F2-3.jpg)
4. Roku 1727 byla v odlišnosti, ale i ve vědomé kontinuitě obnovena v Ochranově (Herrnhutu) Jednota bratrská, známa též jako Moravská církev.
– S německými exulanty ji obnovil hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf. Na Moravana Davida Nitschmanna a Zinzendorfa bylo také přeneseno svěcení původní Jednoty.
– Téměř vzápětí po svém obnovení začala Jednota sloužit širokému okruhu věřících svými Hesly.
– „Česká kaple“ v Gerlachsheimu z roku 1733, kde se shromažďovali emigranti z Čech
![Obnovená Jednota bratrská v Herrnhutu](graphic/reformace/F2-4.jpg)
5. V Berlíně v Rixdorfu (Neukölln) vznikl samostatný český sbor Jednoty bratrské, jehož některé památky se zachovaly dodnes.
– Kancionál Theofila Elsnera, ale i jiné knihy, tištěné v Berlíně, sloužily skryté církvi až do tolerančního patentu.
– Hřbitovní kostelík na střelínském předměstí sloužil českým emigrantům.
V původně rakouském Slezsku a Kladsku, které pruský král získal v sedmileté válce a umožnil tam českým emigrantům usídlení, vznikala i další střediska. Významnou úlohu hrál také již dříve „chrám milosti“ v Těšíně.
![český sbor Jednoty bratrské v Berlíně](graphic/reformace/F2-5.jpg)
6. Na jihu Slovenska byla ve stálém styku s domovem řada míst, luterských i reformovaných. Do reformované Réci si došli evangelíci i pro text tolerančního patentu.
![Evangelíci na jihu Slovenska](graphic/reformace/F2-6.jpg)
F 3 Skrytá církev české reformace doma
1. Habsburští králové v pobělohorské době prosazovali tvrdě ideový monopol. Zejména Karel VI. Habsburský vydal v roce 1725 přísné zákony o brutálním likvidačním pronásledování nekatolíků.
– Úřední osoby musely povinně přísahat, že budou pronásledovat nekatolíky.
![Habsburští králové v pobělohorské době](graphic/reformace/F3-1.jpg)
2. Jezuitský řád působil velmi aktivně ve stejném duchu. Nejznámějším „misionářem“ byl P. Antonín Koniáš.
– Na pomoc svým spolupracovníkům vydal „Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající“ z roku 1729, kde určuje k likvidaci i velkou část české literární tvorby 15.–17. století včetně Bible kralické.
![Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající](graphic/reformace/F3-2.jpg)
3. Tvrdé násilí sjednotilo evangelíky různých vyznání ve vnitřně jednotnou skrytou církev české reformace. Vytvářela se navzájem propojená domácí společenství, která se scházela porůznu, například i v těsných komorách.
– Za knihy odebrané „misionáři“ nebylo vždy snadné získat náhradu, knihy proto často zkušení písaři opisovali, například i v této dodnes zachované stodole.
![Opisování knih](graphic/reformace/F3-3.jpg)